Struny podzimu

Zas znějí tóny něžné melodie

to podzim zvolna přichází

u srdce jímá lehká nostalgie

barevné listy vítr rozhází.

Jeřabiny už dříve

krví se mírně zarděly –

čím sytější je jejich odstín

k melancholii mě přiměly.

Tak jásej ještě chvíli krátkou

hravý, barevný podzime

 hřej, záři barvou zlatou –

paprsky teplé štědře posílej.