Poezie

Struny podzimu

Autor: Motýlek
Toto dílo je (7/35) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Struny podzimu

 

Zas znějí tóny něžné melodie

to podzim zvolna přichází

u srdce jímá lehká nostalgie

barevné listy vítr rozhází.

 

Jeřabiny už dříve

krví se mírně zarděly –

čím sytější je jejich odstín

k melancholii mě přiměly.

 

Tak jásej ještě chvíli krátkou

hravý, barevný podzime

 hřej, záři barvou zlatou –

paprsky teplé štědře posílej.

 

+4
☆ Nehodnoceno ☆



Předchozí / následující díl:<< 6. Studánka útěchy    ●    8. Strach má veké oči >>
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
Toomb
2 let před

To spojení obrazu a textu, u Vašich příspěvků, je kouzelné.

0