Poezie

Struny podzimu

Autor: Motýlek
Toto dílo je (7/14) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Struny podzimu

 

Zas znějí tóny něžné melodie

to podzim zvolna přichází

u srdce jímá lehká nostalgie

barevné listy vítr rozhází.

 

Jeřabiny už dříve

krví se mírně zarděly –

čím sytější je jejich odstín

k melancholii mě přiměly.

 

Tak jásej ještě chvíli krátkou

hravý, barevný podzime

 hřej, záři barvou zlatou –

paprsky teplé štědře posílej.

 

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
2
avatar
1 Počet vláken
0 Počet odpovědí
0 Sledující
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Nejžhavější vlákno
1 Počet komentujících
Poslední komentující
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Člen
Toomb

To spojení obrazu a textu, u Vašich příspěvků, je kouzelné.

0