Dějství druhé:
Ó Vy páni z rodů velkých a dámy krásou obdařené. Vy moudří učenci díla Alláhova a Vy, kdo stoly tyto pro nás jídlem obtěžkali. Dovolte mi přerušiti Vaše rozjímaní a slovem svým vás od hříchu nestřídmého ochrániti, neboť ústa, žaludek i jazyk je nutné někdy zkrátka držeti, abychom zdraví a vznešenost svou zachovali. Dovolte mi znovu uhranouti si uši Vaše, aby i ony krásu ochutnali, tak jako naše tanečnice jí poskytli očím Vašim a ovoce a nápoje jazykům Vašim.
Copak bych byl za řečníka, kdybych pozapomněl dovyprávět příběh černých bratrů, kteří se do pouště spěšně chystali, aby poklad zlatý získali? Není nutné po odpovědi pátrati, drahé dámy přenádherné a není třeba pravdu čistou hledati, moji páni ctnostní. Nedbalým řečníkem bych byl a žalostně bych selhal v umění slova, kdybych se k příběhu mladíků nenavrátil. A takovou hanbou nehodlám svůj dům ztrestati, neb není důvodu jeho ctnostnost zpochybniti a sám na sebe bych opovržení uvalil.
A tak, Vy kdož hostinu tuto zdobíte, vyslechněte slova o tom, jak se černí bratři k cestě přes písky připravovali, aby dináry zahrnuti byli a filsy ba i dirhamy opustili. Neboť i ten mladík, jenž obdařen zkušenostmi zatím nebyl, chápe, že poušť mnoho nepřátelství k těm, kdo připraveni nejsou, skýtá a respekt chová pro ty, kdo respektem k ní sami vládnou. Snad právě proto je velbloud v poušti zvířetem vítaným, zatímco kůň se v píscích sotva brodí.
A pánové i dámy, kteří jste nespočet dun ve svých životech překonali a mnoho poutníků viděli, jistě chápete, kam kroky černých bratrů jako první vedli, neboť prozraditi mohu, že ač jejich rodné město velikostí nevyčnívalo a krásami pro něj nezbylo, neb jiná města všechnu krásu pro sebe si přivlastnila, karavanseráj i tady byl a v něm se žilo živě a mnohé se zde dalo potkati. Poutníky, kteří nohám odpočinout dávali i obchodníky, kteří s trhovci a řemeslníky z města zboží měnili. A nechyběli ani ti, které zvědavost k divům světa sem přitáhla. Tu z plání samarkandských nebo hor azerských . I snědí učenci, které zrodila delta veliké Gangy a někdy i ti, kdož králům křesťanským věrnost přísahali.
Mládenci věděli, neb Malika to napadlo, že ti všichni mnoho prozraditi jim mohou. Copak ale lze čekati, že mládenec nezkušený Berbera větrem ošlehaného zastaví a na radu se optá? Nebo snad, že hrdě se zadívá do očí těch, kdož Suhárem prošli a až tady se ocitli a kurážně promluví? Nepředstírejme sami, pánové vznešení, že kuráž chlapce mladého neotřesitelná jest. I tak udatný řečník, jakým jsem já, který intelektem převládá, se náhle malým cítil, když jako mladý něčeho žádal od těch, kterým ničeho nabídnouti nemohl, neboť zkušeností mnoho měli a ničeho zajímavého na mě neviděli. A jistě i pánové, kteří mi svou pozornost nyní propůjčují, sami si pamatují na doby mládí svého, kdy pouhý pohled starších a zkušenějších tíhu nesl takovou, že nohy se v kolenou otřásali, jako země anatolská , když se hlubiny její zlobí.
Hlasité předčítání