Život byl rázem krásně jednoduchý. Žádné drogy, prostituce, žádní gangsteři…
Nakládala do kufru svého ojetého létajícího auta náklad pro donáškový rozvoz. Broukala si. Usmívala se.
„Tak do prdele, co je s tím krámem?!“ ozvalo se odněkud vzdáleně ve výškových garážích.
„Já nevím, říkám ti, že mě auta prostě nesnášej!“ bránil se někdo.
Vanessa zbystřila.
„Do prdele, sakra!“
To poslední, o co stála, bylo zaplést se do nějaké potyčky. Zrychlila nakládání donáškového zboží.
„Ser na to, musíme najít jiný, dělej!“
Prostorem garáží se náhle rozlehl zesilující se zvuk útěku. Vanessa cítila přibližující se problémy. Rozklepanou rukou zalovila pro klíčky od auta v kabelce.
„Hej ty!“ vřískl někdo nedaleko za ní.
Strnula. Prosím, ne, žadonila v duchu. Pomalu se otočila. Spatřila dva muže se zbraněmi.
„Dělej, ber klíčky a padáme!“ křikl jeden z nich na svého pohublého kumpána s delšími vlasy v culíku.
Vanessou projel ostrý hrot zděšení a vzrušení zároveň. Naskočila jí husí kůže. To není možné.
„Naval kl…,“ nedokončil hubeňour, jehož pistole, kterou mířil na Vanessu se znatelně roztřásla.
„Tak co bude, kurva!“ běsnil ten druhý.
Vanessa se doširoka usmála a vyzývavě přejela jazykem po předních zubech. „Čau, Dave,“ hlesla.
Hlasité předčítání
