„Mabe? Slyšíš? Je ti něco?!“ mužský hlas se pokoušel překřičet taneční hudbu.
„Co? Jako mně?“ odpověděla zmateně v otázkách.
Byla v nějakém stylovém nočním klubu a opírala se o barový pult z opravdového dřeva. Klub byl na první pohled naprosto famózní. Hudbu hrála pětice muzikantů z pódia. Tanečním prostorem se valil hustý cigaretový dým, v němž se hemžilo několik desítek tanečníků ve stylových retro šatech.
Nacházela se na party, jakou svět neviděl alespoň dvě stě let.
„Jo, tobě. Nejméně…“ muž si vyhrnul rukáv béžového saka a odhalil prastaré ručičkové hodinky s pozlaceným ciferníkem, „…pět minut jsi byla úplně mimo. Kolik, že jsi měla těch whiskových koktejlů?“
Měla nutkání vlítnout na parket. Usmála se na muže v krémovém obleku a černobílých lakýrkách po svém boku.
„Ty seš moje vůbec nejlepší halušky!“ křikla mu rozjařeně do obličeje a zaryla ukazováček do jeho hrudi.
Překvapeně se zamračil. „Cože jsem?!“
„Frajer Dave! Ty seš podělanej frajer a já tě stáhla na posraný dno!“ křičela z plných plic výčitku, jež se jí poslední dobou zahlodávala do mysli.
„Já jsem Rich! Je ti něco, Mabel?!“ zařval muž, jehož hlas právě opustil jakýkoliv přátelský tón.
„Ser na to!“ houkla a popadla ho za motýlka u krku.
„Kdo je sakra Dave?!“ nenechal se odbýt.
Prudce ho přitáhla k sobě a dlouze políbila.
„Pojď tančit!“ křikla.
Rich se nadechl, aby mohl vypálit další pádnou otázku, ale na poslední chvíli si to rozmyslel.
„No tak jo,“ odsouhlasil nakonec odevzdaně.
Na parketě byla ve svém živlu. Přestože na swing nikdy předtím netančila, cítila se jako ryba ve vodě. Tanec jí nikdy nebyl cizí. Jednoduše pochytila několik základních kreací od okolních tanečníků a nechala se unášet rytmem.
Euforie zadusila jakékoliv další pocity, které by se snad chtěly vyrojit. Takto šťastná se ve svém životě dlouho necítila.
Její stylové dobové šaty se vlnily těsně okolo ní a ona začínala pociťovat závrať. Všechno najednou splývalo do jednolitého obrazu. Přestala vnímat své tělo. Byla tak lehká, že mohla uletět oknem ven. Cigaretový dým postupně plnil celý její výhled.
„Mabel!“ zaslechla Richův zděšený výkřik jakoby z tunelu.
***
Asher se rozvalil ve svém pracovním křesle a překřížil nohy na stole. Vanessina reakce na novou drogu se nevyvíjela úplně, jak by si představoval. Popuzeně shlédl ke koberci, kde se válelo její tělo v křečích. Tekla jí slina od pusy a místo očí měla pouze bělmo. Byl na ni poněkud odpudivý pohled a on znechuceně odvrátil zrak.
Dávku poslední nouze vstříkl zpět do termoskového zásobníku. Vztekle odhodil prázdnou aplikační pistoli někam do bince svého stolu. Opravdu neměl v plánu své mistrovské dílo zničit a nevyčkat až do konce. Třeba se to ještě zlepší, nebo vykřeše alespoň nějaké další informace, než bude muset sehnat nového testera. Vanessa samotná pro něj nebyla bůhvíjak důležitá, zato jeho práce ano.
Měl na ni vztek. Byl přesvědčený, že její reakce bude ohromná a on bude mít svůj majstrštyk. Namísto toho se mu válela po koberci, div se nezadusila vlastními slinami.
„Koukej to přežít, slyšíš! Víš, jakou mi to dalo práci?!“ křikl vztekle na svíjející se tělo na podlaze.
Odpovědí mu bylo pouze nezdravé chrčení.
Asher protočil oči v sloup. Vztekle vstal, přešel k ní a vší silou ji převalil na bok.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★★
Nápad s nanoboty, kteří uživatele přenesou do minulosti a reálně ji ovlivní, je neuvěřitelně nosný a originální. Zápletka má jasný směr, skvěle graduje a propojení Vanessiných tripů s historickými událostmi (případ Mabel) dává příběhu nečekanou hloubku. Je to výborný sci-fi koncept, který v sobě nese i silné morální poselství o vině a vykoupení.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednou z nejsilnějších stránek textu, kyberpunkové podsvětí působí špinavě a uvěřitelně. Samotné drogové tripy, ať už jde o euforickou swingovou party, děsivou zákopovou válku nebo brutální čarodějnický proces, jsou popsány naprosto strhujícím způsobem a jsou plné emocí. Čtenář fyzicky cítí Vanessinu bezmoc, hrůzu i konečnou katarzi, což ho dokonale vtáhne do děje.
Provedení – ★★★★☆
Text je velmi čtivý, má skvělé tempo a akční scény (např. závěrečná přestřelka u Ashera) odsýpají bez sebemenšího zadrhnutí. Dialogy občas působí trochu křečovitě a nuceně drsně (zejména v úvodu u Masona a Dava), což mírně sráží jinak výbornou stylistiku a slovní zásobu. Objevuje se i několik drobných gramatických a interpunkčních prohřešků, ale ty se v plynulém a napínavém vyprávění snadno ztratí.
Celkové hodnocení:
Jde o nadprůměrnou a velmi poutavou povídku, která chytře kombinuje sci-fi prvky s temným příběhem o závislosti a hledání vlastní lidskosti. Máte skvělý cit pro gradaci děje a budování napětí, díky čemuž text udrží pozornost od první do poslední stránky. Pokud se v budoucnu zaměříte na přirozenější vyznění dialogů, budou vaše texty naprosto profesionální. Rozhodně v psaní pokračujte, máte velký talent!