Asherova nová droga zaplavila město jako epidemie. Nadčasový trip, jak média drogu nazvala, plnil titulky všemožných zpravodajství. Ash měl konečně svůj majstrštyk. Jeho produkt se prodával sám. Polovina policejního sboru ho sjížděla během obědové pauzy. Neměl žádného přirozeného nepřítele, který by mu bránil v rozkvětu.
Droga nebyla bůhvíjak bezpečná a média ráda informovala o každém novém úmrtí, které měla na svědomí. Lidé často umírali v křečích nebo se nikdy neprobudili z transu. Byla to děsivá hračka, ale život bez ní ztrácel pro uživatele smysl.
Vanessa už prošla několika nadčasovými tripy a každý z nich byl úplně jiný. Už nikdy nezavítala na swingovou party, zato se prošla po palubě Titaniku, absolvovala let vzducholodí nebo sledovala první přistání na Měsíci živě na prehistorické televizní obrazovce. Ne všechny výlety však byly příjemné. Jako třeba ten poslední.
Třásla se hrůzou i zimou. Přitáhla k sobě skrčená kolena a objala je. Proč by Asher vkládal do programu něco takového? Vrtalo jí hlavou. Dávno věděla, že je to zvrácený parchant, ale nedávalo jí to smysl. Ještě teď cítila tu bezmoc a paniku, slyšela křik a cítila všudypřítomný železitý pach krve.
Ocitla se v nějakém zákopu až po uši v blátě. Projektily pršely z nebes, vzduch plnil kouř a ona v mužských rukou svírala nějakou proklatě těžkou zbraň. Zákop byl plný vojáků, kteří byli stejně vyděšení jako ona sama. Něco se chystalo. Věděla, že jde do tuhého, když se bahnitá voda mísila s výkaly a močí zděšených mužů. Masa vojáků se na hvízdot píšťalky dala rázem do pohybu a strhla ji s sebou. Tlačili se po žebřících k povrchu. Kulky svištěly vzduchem a jednoho po druhém je, ve sprškách krve, masa a úlomků kostí, posílaly na onen svět. Ocitla se na zemi. Zřejmě dostala zásah, v tom šoku si tím ani nebyla jistá. Vybavovala si pouze nesmírnou tíhu, s jakou ji její spolubojovníci zadupávali do země. Bahno jí překrylo oči a zatopilo ústa, podrážky vojenských bot z ní vymačkaly poslední zbytky kyslíku.
Otřepala se a dala do pláče. Něco tak otřesného nedokázala vstřebat. Proč? Proč by někdo vkládal do programu něco takového?!
Vzlykala. Ani jednoho z těch mužů neznala, přesto však cítila, že jí byli nějakým způsobem blízcí. Každá kapka krve rozprášená do vzduchu někomu patřila. Bylo to tak opravdové. Musela zvracet.
Ani si nevypláchla ústa od kyselé pachuti a už vytáčela kontakt na telefonu. S tím šitem bylo něco v nepořádku a cítila nutkání to Asherovi vytmavit.
„Co je? Snad jsem ti řek, že si máš kupovat vod dealerů, ne?“ prskal rozhořčený hlas.
„Ten šit je rozbitej,“ nenechala se odbýt.
„Jak jako? Hele, tady není žádný posraný reklamační voddělení!“
„Tys tam tu brutální sračku dal schválně? Jsem z toho úplně v háji! Já si za to zaplatila, chápeš?!“ zajíkala se rozechvělým hlasem.
Několik dlouhých vteřin ticha. „Jakou sračku?“ ozvalo se z telefonu překvapeně.
„Tu řežbu…,“ oklepala se. „Nechci na to vzpomínat!“
Asher náhle pochopil. Vanessa musela procházet psychózou, to se uživatelům občas stávalo.
„Už to nechci! Končím s tím, už od tebe nic nechci!“ křičela mu do telefonu.
„Vanessko, klídek, jo? Byla to jenom chybička, už jsem na tom samozřejmě zapracoval. Za chvilku u tebe budou kluci a dostaneš tři dávky za cenu dvou. Ber to jako vodškodný. Tak co říkáš?“
Nápad – ★★★★★
Nápad s nanoboty, kteří uživatele přenesou do minulosti a reálně ji ovlivní, je neuvěřitelně nosný a originální. Zápletka má jasný směr, skvěle graduje a propojení Vanessiných tripů s historickými událostmi (případ Mabel) dává příběhu nečekanou hloubku. Je to výborný sci-fi koncept, který v sobě nese i silné morální poselství o vině a vykoupení.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednou z nejsilnějších stránek textu, kyberpunkové podsvětí působí špinavě a uvěřitelně. Samotné drogové tripy, ať už jde o euforickou swingovou party, děsivou zákopovou válku nebo brutální čarodějnický proces, jsou popsány naprosto strhujícím způsobem a jsou plné emocí. Čtenář fyzicky cítí Vanessinu bezmoc, hrůzu i konečnou katarzi, což ho dokonale vtáhne do děje.
Provedení – ★★★★☆
Text je velmi čtivý, má skvělé tempo a akční scény (např. závěrečná přestřelka u Ashera) odsýpají bez sebemenšího zadrhnutí. Dialogy občas působí trochu křečovitě a nuceně drsně (zejména v úvodu u Masona a Dava), což mírně sráží jinak výbornou stylistiku a slovní zásobu. Objevuje se i několik drobných gramatických a interpunkčních prohřešků, ale ty se v plynulém a napínavém vyprávění snadno ztratí.
Celkové hodnocení:
Jde o nadprůměrnou a velmi poutavou povídku, která chytře kombinuje sci-fi prvky s temným příběhem o závislosti a hledání vlastní lidskosti. Máte skvělý cit pro gradaci děje a budování napětí, díky čemuž text udrží pozornost od první do poslední stránky. Pokud se v budoucnu zaměříte na přirozenější vyznění dialogů, budou vaše texty naprosto profesionální. Rozhodně v psaní pokračujte, máte velký talent!