„Hej, děje se tam něco? Jste v pohodě!?“ naléhal zděšený mužský hlas za dveřmi.
Vanessa si dala lehkou facku, aby se zcela probrala do reality. Na telefonu zkontrolovala svoji domovní kameru. Přede dveřmi stál problémový soused. Jestli i on si dělal starosti, musela opravdu vyvádět.
„J-jo v pohodě, já jen…,“ odmlčela se, aby si urychleně něco vymyslela. „Pavouk! Měla jsem tu fakt hnusnýho pavouka, už je to v pohodě, díky!“ křikla přes zavřené dveře.
Starostlivý problémový soused zakroutil nevěřícně hlavou a protočil oči v sloup.
„Tak příště se trochu zklidněte, nejste tady sama!“ houkl poněkud podrážděně.
Vanessa do zavřených dveří poslala vztyčený prostředníček. „Ty mi taky můžeš…,“ šeptla pro sebe.
Soused zmizel.
Tahle událost jí dokonale připomněla, kým je a kde je. Ty hrůzy jsou pryč. Šlo jen o špatný trip, který už se nikdy nevrátí. Bylo načase zbavit se zbývajících dávek a začít zase trochu žít. Zastrčila je do mrazáku někam za neidentifikovatelné vaky s jídlem, které byly součástí namraženého prostoru již od nepaměti. Náhle se dostavila ohromná psychická úleva. Všechno dobře dopadne.
***
Tři dny. Uběhly pouze tři dny v abstinenci a ona cítila, že čtvrtý nejspíš nezvládne. Nemohla spát, pořádně nejedla a netušila, kdy se byla naposledy normálně vyprázdnit. Zapomněla, jaký požitek vůbec může jídlo přinést. Ve srovnání s nadčasovým tripem veškeré potěšení světa bledlo jako seprané džíny za babku. Až teď jí docházelo, jak ji droga pohltila.
Nejhorší na tom však byl stihomam a postupná dezorientace. Měla pocit, že lidé z minulosti ji pronásledují a že si pro ni přijdou. Omdlévala a zase se budila s představou, že je někde v minulosti. Dlouho pak hledala vodítka, která by jí napověděla, ve které době se nachází.
„Zblázním se,“ oznámila do temnoty svého bytu zcela vážným a smířlivým tónem.
Vlastně si nebyla jistá, jestli už k tomu náhodou nedošlo. Vytáhla telefon odněkud z mezery mezi matracemi. Lidé z minulosti nedali Vanesse spát. Až teď ji ale napadlo si o nich něco dohledat. Třeba se s nimi pak bude moci v klidu domluvit, až si ji najdou.
Netušila, kde začít, jednoduše zadala: „válka v zákopech“. Umělá inteligence prohlížeče pohotově opravila výraz na Zákopová válka. Udělala stručný výtah z mnoha ověřených textů, přidala několik dobových fotografií a předložila Vanesse na míru sestavený článek, tak aby obsahoval pro ni stravitelné informace.
Byla naprosto šokovaná. Ve škole nikdy nedávala příliš velký pozor a nějaký základní přehled o dějinách lidstva ji absolutně míjel. Utvrdila se v názoru, že minulost stála za hovno.
„Tam jsem byla,“ šeptla a pohladila displej svého telefonu s černobílou dobovou fotografií zabláceného zákopu se zasmušilými vojáky. „Já vím, hoši, jaké to je,“ pokývala hlavou a rozplakala se.
Nedalo příliš práce, vyhledat i něco o čarodějnických procesech. Jenže to nemohla dočíst. Z dostupných obrázků se jí dělalo zle, s každým přečteným slovem slyšela někde uvnitř své hlavy lámání vlastních kloubů.
Nejzajímavější však byla swingová party. Na svůj první výlet měla krásné vzpomínky. Šlo o období americké prohibice, které se sice neřadilo mezi ta šťastnější, ale ona si z něj odnesla jednu z nejpříjemnějších vzpomínek svého života. Svého života? Zarazila se.
Jen tak ze zvědavosti zadala hesla: „Mabel, Richmond/Richard, počátek dvacátého století USA, prohibice, večírek.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★★
Nápad s nanoboty, kteří uživatele přenesou do minulosti a reálně ji ovlivní, je neuvěřitelně nosný a originální. Zápletka má jasný směr, skvěle graduje a propojení Vanessiných tripů s historickými událostmi (případ Mabel) dává příběhu nečekanou hloubku. Je to výborný sci-fi koncept, který v sobě nese i silné morální poselství o vině a vykoupení.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednou z nejsilnějších stránek textu, kyberpunkové podsvětí působí špinavě a uvěřitelně. Samotné drogové tripy, ať už jde o euforickou swingovou party, děsivou zákopovou válku nebo brutální čarodějnický proces, jsou popsány naprosto strhujícím způsobem a jsou plné emocí. Čtenář fyzicky cítí Vanessinu bezmoc, hrůzu i konečnou katarzi, což ho dokonale vtáhne do děje.
Provedení – ★★★★☆
Text je velmi čtivý, má skvělé tempo a akční scény (např. závěrečná přestřelka u Ashera) odsýpají bez sebemenšího zadrhnutí. Dialogy občas působí trochu křečovitě a nuceně drsně (zejména v úvodu u Masona a Dava), což mírně sráží jinak výbornou stylistiku a slovní zásobu. Objevuje se i několik drobných gramatických a interpunkčních prohřešků, ale ty se v plynulém a napínavém vyprávění snadno ztratí.
Celkové hodnocení:
Jde o nadprůměrnou a velmi poutavou povídku, která chytře kombinuje sci-fi prvky s temným příběhem o závislosti a hledání vlastní lidskosti. Máte skvělý cit pro gradaci děje a budování napětí, díky čemuž text udrží pozornost od první do poslední stránky. Pokud se v budoucnu zaměříte na přirozenější vyznění dialogů, budou vaše texty naprosto profesionální. Rozhodně v psaní pokračujte, máte velký talent!