Povídka

Zůstanu s obrem
Četba díla zabere cca 27 min.

Tak jsem naléhavě řekla:,,Zavolej obra a řekni mu to!”

Zolty zahučel:,,Ani mě nenapadne!”

Pak šel pro kýbl plný vody a vylil ho přes mříže na Normana,ten ale nevstal a ani se nepohnul!

Zolty zahučel:,,Možná bys ho měla přetočit,třeba si leží na vedení!”

Šklebil se na mě Zolty přes mříže a bylo vidět,jak ho Normanovo odpadnutí těší!”

„Ani se ho nedotknu,“ odmítla jsem. „Ještě by mě znovu chytil pod krk. To mi stačilo.“
Instinktivně jsem si sáhla na krk, který mě pořád bolel.

Držela jsem se pod krkem,který mě bolel od Normanova tisknutí a Zolty zahučel:,,Nebuď zbabělá a třeba do něho aspoň kopni!”

Tak jsem na to zakroutila hlavou:,,Raději zavolej obra,nebo ho mám zavolat já?!”

Zolty si odfrkl:,,Bylo by lepší ho zatím nevolat!Určitě má teď jinou zábavu,než zaobírat se tebou a Normanem!Ty určitě moc žárlíš,že jo?”

Tak jsem na Zoltyho vyvalila oči:,,Proč bych měla žárlit?Tak to není,jen tu nechci být s mrtvým Normanem!”

Zolty se zle zasmál:,,Říkám že není mrtvý!Ten nás tu všechny ještě bude dlouho štvát,než nadobro padne!A nechovej se hystericky,jo?”

Tak jsem se na Zoltyho nechápavě podívala:,,Nechovám se hystericky,jen mi to tu s Normanem i s tebou už stačilo!”

Zolty se ušklíbl a posměšně zavolal nepříjemně pištivým hlasem:,,Ínemaku pomoc!”

Na to se rozesmál,ale mě to k smíchu nepřipadlo,kdyby nebyl za mříží,asi bych ho vážně praštila!Viděl jak se mračím a zahučel:,,Už jsi dlouho nebrečela!Možná když se rozbrečíš,tak Normana probereš s jeho zdánlivě mrtvého stavu,co?”

Řekla jsem Zoltymu:,,Jsi tak hnusný,až je to vážně k pláči!”

Zolty zadržel smích a řekl:,,Víš to,že obr poručil Ohynovi,aby se s Normanem mlátil pro jeho pobavení a moc litoval,že nepočkal na tebe?To jsi měla  vidět!Norman Ohyna málem přerazil!Ohyn skončil v léčírně a Norman,protože neuposlechl obra a mlátil Ohyna,když už byl v bezvědomí,úplně vyřízený,skončil tady!Norman je šílený surovec a Ohyn zas slaboch,který nic nevydrží!”

Byla jsem s toho,co právě řekl Zolty docela v šoku,řekla jsem:,,To je moc strašný!Za to musím obrovi něco provést,že jo?”

Zolty se hrozivě ušklíbl:,,Co bys chtěla obrovi provádět?Vždyť jsi ho slyšela,jestli zdrhneš,dovolí Normanové dceři,aby ti usekla ruku!”

Tak jsem na to zakroutila hlavou:,,To se nestane,kde je vlastně Moran,proč tu není?”

Zolty pohl ramenem,pak mi neochotně řekl:,,Za info se platí!”

Tak jsem se na něho zamračila,v tom se Norman probral a zachraptěl:,,Chci pít!”

Zolty na to:,,Pod tebou máš kaluž vody,tak se napij!”

Norman zvedl hlavu a zabručel:,,Zavolej pána!”

Tak jsem zavolala:,,Ínemaku pomoc!”

Zolty zakroutil hlavou,řekl:,,Myslím,že jen tak nepřijde!”

Tak jsem se zeptala:,,A proč by nepřišel?”

Obr se tu však objevil,jeho výraz byl přísný,zeptal se:,,Tak co?Stačilo?”

Norman zabručel:,,Můj pane prosím,odpusť mi to a propusť mě odsud!Nenech mě tu umřít žízní a na víc v přítomnosti téhle!”

Ukázal na mě,jeho hlas byl plný znechucení a obr se na to zle zasmál:,,Vždyť ses vsadil,že si s ní poradíš!Nebo to vzdáváš?”

Norman na to vyřízeně zabručel:,,Ne,můj pane,nevzdávám se,jen bych si potřeboval jít odpočnout a posilnit se,jak dlouho mě tu chceš ještě držet?”

Obr se podíval na mě,kývl a zavrčel:,,Jak myslíš,že tu mám Normana dlouho nechat?”

Norman vyhrkl:,,Té se neptej,kdyby záleželo na ni,nechá mě tu klidně zavřeného na věky!”

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
1.Jak Bojka přivedl Zoltyho zpátky k obrovi... Stalo se to krátce po tom, co Moran donesl obrovi čá...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
Ten pocit, vidieť ho ruka v ruke s ňou. Ten pocit stáť tam a tváriť sa, že mi je to jedno. ...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Vláček
Třpytivý odlesk potoka přilákal unavenou dvojici, aby se osvěžila v chladném proudu lesního pram...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Na sídlišti U tří popelnic se každý den kolem třetí hodiny odpolední koná neoficiální zasedá...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. Horor ještě nekončí Norman mě uspal u krbu,zaspala jsem těžkým neklidným spánkem ze kteréh...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
1.Potopa ve věži Obr Ínemak po tom, co mi minule Čaroměn uspal znamení ve dlani, se začal chova...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Kolik je to dní? Kolik měsíců? A kolik let? Čas běží stále rychleji a rychleji, vzpomínky splý...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku