Volání ze snů – 3. stránka

Volání ze snů Strana 3

Volání s minulosti?
Alex vypadal rozrušeně, jeho bledý zapadlý tváře,vystouplý lícní kosti a temný kruhy pod očima ho změnily a připadalo mi,jako by měl obličej nalíčený na Halloweenskou strašidelnou párty to co právě popsal se přeci zdálo i mě! Teda něco trochu jinak,stín mi neukázal,že bych svedla svého bratra!A jestli jsem to vážně udělala,tak se ani nedivím,že se na mě zlobili! Řekla jsem Alexovi,že když se to zdálo nám oběma,tak to asi znamená,že nesmíme opakovat minulost a taky,aby jsme si odpustili a možná abychom žádali o odpuštění všechny, který se tento příběh týká? Alex na to povzdechl,řekl:
,,Teď je to přeci jiný, Rogas není tvůj bratr, ty sem chodíš jen k vůli mě! Protože si to dlužíme a o ostatní tu nejde! Nesnášeli tě před tím, nesnáší tě ani teď a pochybuju, že se jim zdálo, to stejný, co nám! Byla to naše věc, naše láska, naše životy, né jejich! Ale dobře,možná nějaký duše té doby se cítí být něčím provinilé? Tak jim to odpusť a pros, aby odpustili i oni tobě! Nebo ne, vykašli se na ně, nech je tu dál trpět! Co?“
Pohla jsem ramenem,,Nevím,je mi divně smutno,stín říkal,stejný dům,stejná rodina,stejný osud!“
Alex se na to ušklíbl,řekl:,,Ten je teda nějak moc chytrej, co je to vůbec zač,ten stín,víš to?“
Zakroutila jsem hlavou:,,Nevím! Ale děsí mě! Úplně mě z něho mrazí, mám husí kůži a když je blízko mě, nemůžu se strachy ani hnout!“
Alex mě objal,řekl:,,Jestli mám zemřít,přeju si,aby jsi byla u mě a nikdy mě neopustila!Nechci zemřít sám,nechci odejít a být někde,bez tebe!Slib, že mě neopustíš, slib, že zemřeš se mnou a nikomu nedovolíš, aby nás rozdělil, přej si to taky!“
V tom přišli k Alexovi do pokoje Tony, Krista, Nik a zdravotnice, když uviděli, jak sedíme s Alexem v otevřeném okně a objímáme se, zděsili se a pospíchali k nám nás chytnout a rozdělit. Alexe uložili do jeho postele a mě Tony odvedl ke vchodovým dveřím, řekl, že na doprovod až k mostu nemá náladu, abych pospíchala domů a raději se zase na dlouho u nich neukazovala! Tony se chtěl otočit a vejít zpátky do domu,ale cosi ho srazilo k zemi! Tony začal naříkat,že nemůže vstát a abych mu pomohla!Nebo abych šla zavolat Rogase, aby mu pomohl on!Pomoc! Skuhral Tony na zemi ve dveřích a já se ztratila ve stínu a zmizela domů!
Do konce a znovu od začátku!
Znovu jsem seděla v podkroví v tom domě a promlouval ke mně hlas ze stínu, říkal mi:,,Není dobré pamatovat na vše,to, co se stalo v minulosti tě hodně ovlivnilo a bylo by fajn utřídit si myšlenky a nemyslet na nepodstatný věci,ale jen na to důležitý,v tomto případě je to hlavně buď pomsta,nebo odpuštění, co myslíš? Co tě sem láká nejvíc?A neříkej,že ho pořád miluješ!“
Kývla jsem:,,Je to tak, ukázal jsi to všechno i Alexovi, připomněl jsi mu to a on cítí, to stejný, co já!VINU,ODPUŠTĚNÍ I LÁSKU“
Hlas ze stínu s tím nesouhlasil, řekl:,,Snad bys tomu nevěřila! Je na tom zle a neví,kudy kam a čeho se chytit,tak se chytá tebe,stejně jako tenkrát tvého deníku!“
Bylo mi tak moc smutno až do pláče, co bych vlastně podle stínu měla?
Stín na to:,,Co by udělal někdo jiný, kdyby byl mnou? Zapálil dům? Zaslouží si shořet? Nebo chci,aby tu pořád žili dokola svoje nanicovatý životy a po smrti tu znovu ožívali jejich vzpomínky a vraceli se zpátky do každýho koutu tohoto domu? Chci tu být s nimi až do konce a pak znovu od začátku, aby se opakovalo pořád to stejný?“
Řekla jsem,,chci tu být s Alexem až do jeho konce a pak tu s ním být zase od začátku a prožívat to od znovu,ale líp!“
Stín se na to zasmál,řekl:,,A to mě má bavit?Ne! Pokud tu mám dál existovat, potřebuju něco víc,než opakující se minulost!Říkám to proto,že sám nevím co uprostřed noci podniknout,abych se vymanil ze stereotypu,s toho věčného kruhu času, který se opakuje pořád dokola a já jsem tu uvázl,jako v propasti,stejně, jako ty! Jenomže JÁ na mnohem delší čas a o mnoho delší dobu! Co myslíš,že by měl ten,který tu trpí po tak dlouhý čas udělat,aby změnil svůj osud i když se zdá být nezměnitelný? Potřebuji tebe pro svoje osvobození! Ukázal jsem ti,proč se sem vracíš,tvoji minulost i něco víc a teď jsi na řadě ty,abys mi ukázala cestu s propasti času! Zvládneme to?Nech Alexe odejít, nech minulost umřít s ním a pojď se se mnou vydat na cestu, která nebude pořád stejná!“
,,To ne, nechci opustit Alexe!“
Stín zafoukal, zeptal se:,,Chceš snad zemřít s ním?“
,,To mi asi nedovolí, ty víš co si bude přát?“
Stín mě porazil ze sedačky na zem,naštvaně řekl:,,Dobře,dokonči to s ním a pak spolu my dva zmizíme! Musíš mě vzít sebou k tobě domů do tvého světa!“
Připadalo mi to divný,pak jsem si vzpomněla na ducha a jeho sestru,jak říkal,že ho pohltil ten stín, který patří k Děsmanovi!
Zeptala se ho:,,Ty patříš k Děsmanovi, jsi jeho stín,ten, který pohlcuje duše a pak je tu uvězní,aby tu žili od znovu?“
Stín se na to zasmál a řekl:,,Ne tak úplně, vycházím, jen když bdí, když spí čerpá ze mě energii a proto mě potřebuje, přivolá si mě a když nejsem dost energický,vyšle mě pro objeti,netěší mě to!Věky být něčím stínem a naplňovat jeho potřeby, no řekni, co je to za život? A pak jsi tu byla ty, tebe nechtěl nikdy tak úplně pohltit,něco mu v tom bránilo, udělala jsi v tom domě tak velký rozruchy, mě i starce to moc bavilo, ale nechal tě odejít, chyběla jsi tu! Ta z minula se občas objevovala v tom starým zaprášeným zrcadle, tam dole ve skrýši, ale je to jen odraz s minulosti,ty jsi trochu jiná, než jsi bývala dřív, ale přeci jen něco s té minulé v tobě zůstalo! Zvědavost a touha po přátelení se třeba i s obrem!“
Napadlo mě, když odvedu Děsmanovi stín, tak Děsman zemře? Stín se na to znovu zasmál a řekl,že nezemře, přiláká k sobě další, možná má v zásobě i jiný. Tak jsem se zeptala,jestli je Děsman čaroděj?
,,Nemyslím že je čaroděj, ale přeci jen něco dokáže, stráží prastarý poklady a ne jen v té truhle, říkal přeci, že ty knihy jsou vzácnější, než ten poklad! Ten má určitě za tu dobu hodně knih načteno i když jsou psaný ve znacích,nebo kódech,určitě je dokáže rozluštit ,není tak úplně bezmocný,jak se dělá, šmírák jeden prastarý!“
,,Zajímá mě, co je ten Děsman zač? Ty to víš?“Zeptala jsem se stínu a on řekl, že to byl nemanželský syn prvního pána tohoto domu,to on tam budoval tu skrýš a tajnou laboratoř,to on tam nashromáždil tolik knih ze světů pod domem! A všude brával sebou svého syna, říkával mu ,Lery!“
,,A co se stalo s jeho otcem?“
Stín řekl, že si zahrával s temnotou, upsal svou duši Ďáblu a když přišel čas,jeho duše shořela! Ale je toho mnohem víc a na dlouhý povídaní už není čas!
Stín zmizel a já se probudila doma…