Mine noc, několik nocí a už je zas tím upjatým seriózním mužem. Pár dní mu to vydrží, ale ne dlouho. Tak akorát. Jako roční období, které vždy přijde a odejde v ten správný čas. A pak je pro změnu žena. Ta slabá, nesebevědomá a závislá žena. Přesně taková, jakou si ji představuje. Přesně tak, jak se právě cítí. Ale ani to nevydrží. Svlékne šaty a do třetice se převlékne za kamarádského, oblíbeného a spolehlivého kluka. Na chvíli. Jen na chvíli. A tak pořád dokola. Zas a znova. Bez ustání a bez cíle. Protože žádný cíl není. Jako rok skončí a začne zas, tak i on převléká jeden kostým za druhým, aby pak sáhl po dalším. Stačí mu to. Nestěžuje si. Nehledá nic nového. Je spokojen ve své proměnlivosti, avšak ne ve svých proměnách. Jinak by si přece pořídil mnohem skromnější šatník. Žádný z obleků není pro něj dost dobrý, ani dost špatný. Žádný nepovažuje za ten pravý. Takový, který by mu přesně seděl. Snad ani neexistuje. Že by mu nakonec padly všechny najednou? Bizarní představa. Co s tím?
Co by? On už jiný život ani nezná. Nedovede si jej představit. Tak převratná změna není v jeho silách. Není v jeho moci. Jednotlivé charaktery nabývají převahy, užívají si své moci a v pravidelných intervalech jsou pak zase vystřídány. A tak jen plyne. Dokola a dokola. Vždyť stejně jako život, i čas má své rozuzlení. A jde jen o trpělivost.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★★
Koncept střídání životních rolí a identit prostřednictvím výběru oblečení je nesmírně nosný, originální a nutí k zamyšlení. Líbí se mi, jak text zkoumá psychologii masek, které si v moderní společnosti denně nasazujeme, ať už jde o arogantního intelektuála, submisivní ženu nebo bezstarostného mladíka. Je to hluboké, metaforické a skvěle to zachycuje existenciální krizi jedince hledajícího své pravé já.
Atmosféra – ★★★★☆
Podařilo se ti vytvořit velmi intimní, až lehce melancholickou náladu, která čtenáře spolehlivě vtáhne do nitra hlavní postavy. Každá ze tří identit vyzařuje úplně jinou energii a emoce, což skvěle podtrhuje vnitřní rozpolcenost hrdiny. K dokonalosti chybí snad jen o něco silnější gradace v samotném závěru, aby pocit bezvýchodnosti z neustálého střídání masek rezonoval ještě úderněji.
Provedení – ★★★★☆
Tvůj styl psaní je velmi vyzrálý, máš bohatou slovní zásobu a text plyne s příjemnou, přirozenou lehkostí. Přechody mezi vnitřními monology a popisem děje jsou dynamické, ačkoliv občasné skoky mezi první a třetí osobou mohou čtenáře na zlomek vteřiny zmást. V textu se objevuje jen pár drobných překlepů (např. malé písmeno na začátku věty u slova ‘nakonec’), ale z hlediska čtivosti a stylistické obratnosti odvádíš výbornou práci.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi zdařilou a psychologicky propracovanou povídku, která ukazuje tvůj nesporný literární talent a cit pro introspekci. Dokážeš čtenáři předat složité myšlenky o identitě a společenských rolích poutavou a srozumitelnou formou. Jen tak dál, máš skvěle nakročeno a tvé psaní má rozhodně hloubku, která dokáže oslovit.