„A co Mindy?“
„Chce dokončit tenhle kšeft, potřebuje prachy na dluhy. Chce Randyho podíl a menší vodškodný navíc. Jinak nahlásí Randyho jako pohřešovanýho a mně jako kriminálníka, co ho viděl naposledy. A možná mě spojí s tím přepadením, takže poldové budou muset pracovat. Možná budou hledat lidi, co byli tou dobou v garážích, možná někdo nakoukne do tvýho letovýho logu a možná najdou krev v tvým firemním autě. Možná…,“ odmlčel se, aby navázal oční kontakt, ne proto, že by snad chtěl působit dramaticky, ale čistě proto, že se na ni rád díval. „…budeme oba pěkně v prdeli,“ uzavřel.
Vanessa pokynula hlavou. Nic jiného vlastně nečekala, až ji samotnou překvapilo, jak v klidu to všechno vzala. Zřejmě se právě smířila s tím, že normální život prostě nikdy mít nebude.
„A co ode mě teda chceš?“ zeptala se tak klidně jako by pracovala na hotelové recepci a zjišťovala, jak může hostům ještě pomoci.
Ďábelsky se usmál. „Auto, oči a…,“ pohlédl na Vanessiny křehké ruce s vytetovanými motýly na kloubech prstů. „Možná prstík na spoušti, ale to jenom na oko.“
***
Místo setkání muselo být jak jinak než pod vysloužilým dálničním mostem. Každý správný gangster přece zásadně kšeftuje pod nějakým dálničním mostem. Alespoň to byla Davova představa, když obchod dojednával.
„Maj tři minuty zpoždění,“ utrousil nervózně Dave a ve zpětném zrcátku zkontroloval svůj drsný výraz, který si natrénoval speciálně pro tenhle obchod.
„Říkala jsem, že nemáme chodit včas. Ukazuješ jim svou nadřazenost, když na tebe čekaj. Chápeš, ne?“ poučila ho Mindy ze zadního sedadla.
Vanessa ztěžka vydechla a křečovitě zaryla prsty do kniplu. Znala Mindy sotva třicet minut a byla to nenávist na první pohled. Otravnější bytost ještě nepotkala, a to měla za sebou osm let na psychiatrii.
Dave koutkem oka zachytil její nevlídné emoce. „Vo nic nejde. Tohle jsou drsní chlapíci z Evropy, ti si na nějaký cavyky nepotrpěj,“ uklidňoval.
Po dvou dekádách válek byla zpustošená Evropa místem nekvalitní životní úrovně a kolébkou korupce a světové mafie. Pokud na něco existoval černý trh, pak byl v Evropě.
„Já myslela, že Rusové,“ podivila se Vanessa.
„Myslím, že Poláci, nebo Čečenci. Ne, Češi,“ upřesnil.
„To je fuk, je to stejná negramotná přistěhovalecká pakáž,“ mávla rukou Mindy. „Myslej si, že jim to tu snad patří,“ dodala pohrdavě.
Vanessa zase vzdychla. „A to s nima budeš jednat jako ty?“
