„Jsem venku sotva půl roku,“ doplnila klidnějším hlasem, protože měla na krajíčku.
„Ve cvokárně?“ zopakoval v údivu. „Jak to?“
Vanessa chvilku mlčela, pak se nadechla, ale zřejmě nenalezla ta správná slova a vzduch opět vypustila bez užitku. Krátce pohlédla na Dava. Chtěla mu to vysvětlit, jenže to nějak nešlo.
„Nechci o tom mluvit,“ oznámila stroze.
„A co ten tvůj podrazáckej kámoš? Poslal za mnou do lochu ňákýho kravaťáka, že prej mi chce pomoct, jenže mi akorát vyhrožoval. Tebe bych ale stejně nikdy neprásknul,“ zakroutil hlavou, aby působil důvěryhodně. „Já si fakt myslel, že mě tam nakonec někdo podřeže,“ dodal zkroušeně.
„Když ti řeknu, že o tom nechci mluvit, tak to, sakra, znamená, že o tom, prostě nechci mluvit! Rozumíš anglicky?!“
Dava se to dotklo. To ona ho přece do všeho navezla a ani ho nechtěla vyslechnout a trošku politovat?
„Hm,“ zamručel uraženě a pohlédl z okna.
Vanessa hlasitě vzdychla. „Neskonale mě mrzí, čím sis prošel, ale já o tom ještě mluvit nedokážu. Podle cvokaře to prej přijde časem.“
Dave se zamračil, vypadalo to, že Vanessa měla taky za sebou pěknou hromádku exkrementů.
„Oukej,“ pokusil se o chápavý tón.
„Radši mi řekni, co s tím tvým kámošem!“ připomněla nepříjemný fakt těla v kufru.
Dave pokrčil rameny. „Co by, leť nad Broomfieldskou skládku, shodíme ho tam.“
„Ty už s tím jako máš nějaký zkušenosti?“
Dave se poškrábal na propadlé tváři se čtyřdenním strništěm. „Já přímo ne, ale chlapi,“ zalhal. Styděl se přiznat, jaký vedl život. Vanessa už očividně nebyla tím člověkem, na kterého by to mohlo udělat dojem.
„Prej tam lítaj automatický drapáky a dávkujou bordel do spalovny, je to v suchu. Bude to mít aj s kremací. A to je víc, než v co mohl v tomhle fochu doufat,“ uzavřel.
Vanessa byla v šoku. Kde byl ten posera Dave, kterého si pamatovala.
***
Vystrčit Randyho bezvládné tělo z otevřeného kufru bylo těžší, než by si jeden pomyslel. Skoro jako by se nebožtík vzpíral. Dave měl, co dělat, aby nevypadl spolu s tělem, nebo aby nedopatřením nevyhodil jeden z balíčků.
„Vopovaž se ztratit nějakej balík!“ křikla Vanessa dozadu. „Jestli se něco ztratí, budou mi kontrolovat letovej log, a možná by někoho mohlo zajímat, co jsem dělala nad skládkou, když nelítám se smetím,“ varovala.
Dave utřel pot z čela. Příšerný smrad z odpadků ho téměř dusil a Vanessino sekýrování mu dřinu taky nijak neulehčovalo. Zapřel se nohama o zadní sedáky a zády zatlačil proti tělu, zatímco obouruč přidržoval veškerý náklad, na který dosáhl. Několik balíčků nedopatřením promáčkl. A minimálně u jednoho si byl jistý fatálními škodami. Kdo si však objednává křehké zboží přes pilotovanou donášku, musí holt počítat s nejhorším.
