Povídka

Patnáct minut
Četba díla zabere cca 24 min.

Na chvíli jsme se posadili na jedné z laviček, znáte to, takové ty, na kterých se pozastavují turisté, aby se pokochali výhledem na lodě. Nedívala se na mě a místo toho se zaměřila na most. Myslím ten nejstarší z nich. Zapálila si cigaretu, překřížila nohu přes nohu a jen tak mlčela.

Uvádělo mě to do rozpaků. Já, když jsem v rozpacích, tak dělám jen to, co doopravdy umím. Mluvím. No a já mluvil. Nějaké zážitky s kámošema, jak starý je ten most, a tak. Zkrátka jsem se snažil co to šlo, abych si získal její pozornost. Chvílema jsem se, přiznám se normálně na rovinu, cítil i trochu jako šašek.

No, a když mi došla slova, najednou se na mě otočila a vpálila mi do obličeje, jestli jí nechci zítra udělat řidiče.

Zprvu jsem nechápal, o co jde. Vysvětlila mi, že má černý Mercedes, ale že jí prý to ráno vzali řidičák. V neděli byla na pracovní skleničce a zůstal jí ještě zbytkový alkohol v krvi.

Neuvažoval jsem dlouho a prostě na to kývnul. Tyhle chyby se lidem stávají. Určitě se někomu z vás i stala. A já vycítil svou příležitost a dokonce i pochopil, proč je najednou tak skleslá. Jakmile jsem souhlasil, najednou měla naprostou radost. Domluvili jsme se na dnešek odpoledne. Musí pracovně přes město na schůzku a pak do jiného města na přednášku. Bože chraň, tohle je moje příležitost. Další informace čekejte zase zítra. Myslím si, že jsem na dobré cestě! Tak pěkný den a zase zítra, moji šakalové!“

Zase u práce. Vypadalo to, že dneska bude hezky. Uvědomil jsem si, že mám ve čtyři odpoledne ještě schůzku. Znamenalo to, že budu v práci smrdět až do půl šesté. To už ten chlap bude vozit zadek téhle podivné ženské, sem a tam v nějakém černém Mercedesu. Chvíli jsem uvažoval, jaký typ toho auta vlastně asi taková ženská může mít. Když mě nic nenapadlo, vykašlal jsem se na to.

Středa.

Vstal jsem přesně na čas. Absolvoval jsem všechno nutné. Za okny trochu poprchávalo, ale nevadilo mi to. Listopadové teploty jsou k zbláznění. Člověk nemá zdání, co si má obléct. Nasedám do auta, startuju motor. Hodiny ukázaly přesně čtvrt. Zapínám rádio, a v tu chvíli si zase vzpomínám na hlasatele.

„Dobré ráno, moji šakalové! Tak jak se máte? Snad ne tak zmateně, jako se mám já. Včerejšek? Ten byl ještě podivnější, než pondělí. Co se úterků týče, tak platí jedno zlaté pravidlo. Nepřestávejte plavat. Břeh v podobě pondělí je teprve kousek před vámi, ale čtvrtek už je v dohlednu, takže ne abyste se utopili.

O autorovi

Ondřej Bezstarosti

Autor píšící prózu, ve které se zaobírá mnohdy existenčními tématy. Své postavy staví do dilemat, či hran jejich životů.
Psaní se autor věnuje od chvíle, kdy napsal první milostnou báseň holce v osmé třídě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
3.67/5 (1)
Velikost textu
3.67/5 (1)
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

3.67/5 (1)
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti j...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
  Rozrazily se dveře obchodu. Jednoho z bratrů držel prodavač za límec a tlačil s ním to...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
           1. Podivný čaroděj u obra Ínemaka   Když mě obr přivedl do sv...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
1.Jak Bojka přivedl Zoltyho zpátky k obrovi... Stalo se to krátce po tom, co Moran donesl obrovi čá...
Ten pocit, vidieť ho ruka v ruke s ňou. Ten pocit stáť tam a tváriť sa, že mi je to jedno. ...
1. Velkolepá paní Karmína v Temnovišti Obr mě přivedl do Temnoviště, když už byla ohni...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Já, mé druhé já a zase já. Cinkot sklenic, tříštícího se skla a rámusu v podobě hlaholu op...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když mě přestěhovali. Slyším, jak se je...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
Vláček
Třpytivý odlesk potoka přilákal unavenou dvojici, aby se osvěžila v chladném proudu lesního pram...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů:

(Využívá hlasy integrované v prohlížečích. Proto v některých nemusí fungovat.)

Připraveno.
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku