Zelená záře zmizela.
„C-cos to se mnou udělala?! Tys mě proklela!“ hulákal Ruben zoufale.
„Já??“ divila se Marlene. „Já nic. To tys rozstřílel toho tlustýho šmejda na cáry!“
Marlene vykročila směrem k Rubenovi, už v něm neviděla žádné nebezpečí. Koneckonců on jejího strýce nezabil, byl to jen nějaký ubohý ňouma s nervy na pochodu.
„Stůj!“ zavelel.
Marlene ho ignorovala a šla klidně dál. Ruben v panice zamířil vlkobijkou na čarodějnici a několikrát promáčkl spoušť. Ze zbraně nevyšlo nic, kromě patetického cvakání. Marlene pobaveně nadzvedla obočí.
„Nerada ti to připomínám, ale všechno jsi nasypal do támhletoho,“ hlesla a lakonicky ukázala placem někam za sebe.
Ruben od ní odtáhl obličej a křečovitě zavřel oči, jako by čekal ránu do tváře. „Prosím, ropuchu ne,“ zašeptal.
„Cože??“
„Prosím, ropuchu ne. Prosím, ropuchu ne. Prosím, ropuchu ne…,“ mumlal dál.
Marlene nevěřícně zakroutila hlavou, překročila ležící zákaznici a vydala se z domu ven.
Ruben se trochu vzpamatoval. Ta krvelačná čarodějnice očividně nebyla až tolik nebezpečná. Celý život mu někdo ukazoval, kde je dobro a kde zlo. Možná bylo všechno trochu jinak. Možná byl svět daleko složitější než si, kdy pomyslel.
„Počkej!“ hulákal za ní. „Já tě přece zachránil! Nenechávej mě tady!“ křičel a uháněl někam za Divoženkou z Darnholmu.
Nápad – ★★★★☆
Chválím skvělý úvod, který okamžitě vtáhne do děje díky drsnému kontrastu mezi pohádkovou vílou a brutální realitou. Myšlenka lovce, který zjistí, že skutečnými monstry jsou lidé, sice není úplně nová, ale zpracoval jsi ji velmi svěže a poutavě. Vývoj hlavní postavy dává smysl a závěrečný zvrat je úderný a logicky vyplyne z předchozího děje.
Atmosféra – ★★★★★
Tady jsi odvedl fantastickou práci, protože tvůj svět působí špinavě, drsně a naprosto uvěřitelně. Hospodská scéna má ten správný odér levného piva a zatuchlého tabáku, zatímco finále v krámku doslova jiskří napětím. Emoce postav, zejména Rubenova rostoucí úzkost a Donnieho bezcitná arogance, jsou hmatatelné a skvěle vtahují čtenáře do děje.
Provedení – ★★★★☆
Text se čte jedním dechem, má výborné tempo a dialogy působí neuvěřitelně přirozeně, živě a skvěle dokreslují charaktery postav. Občas by se dalo zapracovat na plynulejších přechodech mezi scénami a závěrečná reakce Marlene na smrt strýce mohla být o něco hlubší a méně uspěchaná. Pravopis a stylistika jsou na velmi dobré úrovni, text krásně plyne a drobné nedokonalosti vůbec neruší celkový zážitek z četby.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi povedenou a čtivou povídku, která má spád, výborně napsané dialogy a jasnou, údernou pointu. Máš zjevný talent pro budování světa a charakterizaci postav čistě skrze jejich činy a mluvu, což je u začínajících autorů vzácné. Rozhodně v psaní pokračuj, tvůj styl je velmi slibný a má obrovský potenciál pro další rozvoj.