10
ŠE PETEA ME? Leš šeni kao? Voláte mě? Co pro vás mohu udělat? Ozvalo se na druhé straně komunikátoru. Hlas podobně měkký jako Illidin, ale nebyla to ona, její matka už nežila, tak to musela být její sestra Erita. Erita e? Mes pre Illis, pre pre. To je Erita? Moc bych potřeboval mluvit s Illidou. Neso, Illis paši veče eo. Pešimač načo ge. Tičo ečeče komeče? Bohužel, Illis není teď doma. Nevím, kde je. Můžete zavolat později? Kašu, če pevešago, hiče Mike sespeselit. Veršong. Nezlobte se, nerad jsem obtěžoval, řekněte jí, že je tu Mike. Nashledanou. Kde je asi Illis, něco ve mně zatrnulo. Musím někde přistát.
11
NEZBÝVÁ, než zavolat oficiální letové středisko, jinak by mě složila jako meteor Profylaxní služba. 0111222 bylo Centrum. Volám. Po čase se ozve nějaký úředník a ospalým hlasem se ptá, co jsem zač a co tu pohledávám. Jsem Mike Ekim z planety Země ze sluneční soustavy (Sol) a přiletěl jsem v míru na návštěvu svých přátel.Okamžik. Na druhé straně pseudodrátu se něco děje, úředník se probudil a podniká nějaké akce. Šramot, šustot, tlumené hlasy. Pak jiný hlas. Mohl byste zapnout obraz, prosím. U komunikátoru velitel sekce A5 Gennis Veriae. Celá planeta je pro tebe otevřená, ó Nejvyšší. Skrápím slzami cestu pod tvýma nohama a budu vděčný za každý tvůj pohled. Trochu mě to vyvedlo z míry, ale co jsem nakonec mohl čekat. Povstaň ze země Gennisi a řekni mi, kde mám přistát. A5-304-76, ó Pane, řekl Gennis.
12
ZADAL JSEM SOUŘADNICE. Beruška šlapala jako hodinky. Vytáhl jsem přistávací zařízení a jako motýl jsem se snesl k zemi. Otevřel jsem dveře a vystoupil ven. Oxiheloinová atmosféra mě nejdřív trochu omámila, ale zvykneš si raz dva. Nějaký podřízený ještě v chvatu rozmotával smaragdově zbarvený koberec směrem k východu z mé lodi. Na vzdálenějším konci toho koberce stál Gennis Variae. V ruce má snítkupačirey. Odváží se popojít o krok vpřed, poklekává a čeká na mě. Co mám dělat? Vydám se k němu. Celá Carinea doufala, že se vrátíš, ó Pane, ó Nejvyšší. Přijmi rodovou snítku na znamení, že zůstaneš navždy s námi. Jinde by to byla jen formalita, ale já jsem musel řešit zapeklitý problém. Když na Carineji přijmeš snítku pačirey, je to pro tebe doživotní závazek, máš na vybranou, buď sláva a úspěch, anebo opovržení a smrt… Je-li vám nabídnuta, odmítnout se dá jen stěží. Miluji Carineu, miluji Illis, ale nedokážu si představit, že bych byl, byť obskakován ze všech stran jako palácový psík, zbaven volnosti a svobody.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Nápad spojit melancholickou romanci stárnoucího muže s klasickou vesmírnou operou je velmi nosný a skrývá v sobě velký potenciál. Motiv návratu k milované bytosti na cizí planetě, kde je hlavní hrdina nečekaně uctíván jako božstvo, přináší do děje skvělý vnitřní i vnější konflikt. Přestože téma vesmírného cestování není zcela novátorské, autorovy originální detaily, jako je Heyrovského lázeň či mimozemská fauna, dodávají světu na uvěřitelnosti a jedinečnosti.
Atmosféra – ★★★★☆
Textu se daří na výbornou budovat tísnivou, lehce nostalgickou a melancholickou náladu, která čtenáře okamžitě vtáhne. Kontrast mezi chladným, byrokratickým vesmírem a exotickou, živoucí planetou Carinea je vykreslen velmi poutavě a emotivně. Pocity osamění hlavního hrdiny a jeho touha po Illis působí upřímně, díky čemuž je snadné se s ním ztotožnit a fandit mu.
Provedení – ★★★☆☆
Stylistika je čtivá a autor disponuje bohatou slovní zásobou, což dokazuje při krásných popisech mimozemského prostředí. Hlavním kamenem úrazu je však formátování přímé řeči; absence uvozovek dělá dialogy nepřehlednými a zbytečně ztěžuje plynulost čtení. Tempo vyprávění je místy až příliš překotné – samotná cesta vesmírem je přeskočena velmi rychle, což trochu ubírá na epičnosti, ale i tak text příjemně plyne kupředu.
Celkové hodnocení:
Jde o velmi slibný a emotivně laděný sci-fi příběh, který dýchá nostalgií a touhou po nápravě starých chyb. Přestože by text snesl pečlivější redakční úpravy, zejména co se týče formátování dialogů a mírného zpomalení tempa, jeho srdce a myšlenka jsou nepopiratelně silné. Je obrovská škoda, že povídka zůstala nedokončená, protože autor měl jasný talent pro budování světů a vykreslení lidských emocí.