13
VÁŽÍM SI TVÉ ÚCTY, vážím si přízně celé Cariney, ale věz, Gennisi, po pobytu na planetě Zemi se u mě vyvinula jistá přecitlivělost, tam se tomu říká alergie, na pačireu. Buď tak laskav a věnuj snítce péči do doby, než zase přivyknu a budu ji moci s hrdostí převzít z tvých rukou. Gennis chvíli zaváhal, ale pak pravil: Jak si přeješ, ó Pane, ó Nejvyšší. Následuj mě, prosím, a ukázal na kapkovité vozidlo přistavené uprostřed hlučícího davu.
14
GENNIS mě zavezl do jakési rezidence obklopené parkem, vypadalo to, jako když vezmeš zahradnické nůžky a zastřihneš kombinaci džungle s amazonským pralesem. Gennisovi lidé sice seděli na stráži ve vestibulu, ale měl jsem přece jen dostatek klidu a soukromí, abych si mohl v příjemném prostředí klimatizovaného apartmá vše znovu promyslet. Byla tady taky supravize, komunikátor, dokonce teleportér, byť jeho kontrolka zářila červeně, musel bych asi požádat o jeho zapojení. První věc je najít Illis, byla má poslední myšlenka, než jsem usnul. …
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Nápad spojit melancholickou romanci stárnoucího muže s klasickou vesmírnou operou je velmi nosný a skrývá v sobě velký potenciál. Motiv návratu k milované bytosti na cizí planetě, kde je hlavní hrdina nečekaně uctíván jako božstvo, přináší do děje skvělý vnitřní i vnější konflikt. Přestože téma vesmírného cestování není zcela novátorské, autorovy originální detaily, jako je Heyrovského lázeň či mimozemská fauna, dodávají světu na uvěřitelnosti a jedinečnosti.
Atmosféra – ★★★★☆
Textu se daří na výbornou budovat tísnivou, lehce nostalgickou a melancholickou náladu, která čtenáře okamžitě vtáhne. Kontrast mezi chladným, byrokratickým vesmírem a exotickou, živoucí planetou Carinea je vykreslen velmi poutavě a emotivně. Pocity osamění hlavního hrdiny a jeho touha po Illis působí upřímně, díky čemuž je snadné se s ním ztotožnit a fandit mu.
Provedení – ★★★☆☆
Stylistika je čtivá a autor disponuje bohatou slovní zásobou, což dokazuje při krásných popisech mimozemského prostředí. Hlavním kamenem úrazu je však formátování přímé řeči; absence uvozovek dělá dialogy nepřehlednými a zbytečně ztěžuje plynulost čtení. Tempo vyprávění je místy až příliš překotné – samotná cesta vesmírem je přeskočena velmi rychle, což trochu ubírá na epičnosti, ale i tak text příjemně plyne kupředu.
Celkové hodnocení:
Jde o velmi slibný a emotivně laděný sci-fi příběh, který dýchá nostalgií a touhou po nápravě starých chyb. Přestože by text snesl pečlivější redakční úpravy, zejména co se týče formátování dialogů a mírného zpomalení tempa, jeho srdce a myšlenka jsou nepopiratelně silné. Je obrovská škoda, že povídka zůstala nedokončená, protože autor měl jasný talent pro budování světů a vykreslení lidských emocí.