Povídka

Vysněná cesta do ráje
Četba díla zabere cca 17 min.

„Už jsem si koupil lístek.“

„Lístek? A kam jako?“

„No na loď. Za týden odjíždím do Zionu lodí přímo z Kingstonu.“

„A to mě tady jako necháš? A co tam budeš dělat? Máš na to vůbec peníze?“

„Vyšlo mi akorát na ten lístek. Však já si nějak poradím. Tys mě to naučil.“

„Víš, že mi budeš chybět?“

„Ty mi taky budeš chybět. Ale to mám taky v plánu. Až tam vydělám velké jmění, nechám pro tebe poslat, Steve. To je jasná věc. Vrátím ti všechno, cos pro mě za ty roky udělal.“

Steve se na okamžik zamyslel. Zahleděl se na obzor. Moře se ztrácelo v dáli, jako by tam už nic než voda nemělo být.

„Richie. Jsi dospělý,“ ztlumil hlas. „Co já ti mám říkat. Mám v garáži pod podlahou něco schováno na tvou svatbu. Ale jelikož sis žádnou ženskou nenašel, v Zionu se ti to bude hodit. Až přijedeme zpátky, ty peníze ti dám. Můžeš si je proměnit. A kup si i nějaké hadry. Každý se tam bude dívat na podivína z Jamajky jako na nějakého blbečka, jestli tam přijede takhle,“ zasmál se.

„Co máš proti mému outfitu?“

„Vypadáš jako ježek, kterého vyprali v pračce.“

„Co je to ježek?“

„Nech to být.“

Zpoza jejich zad se ozval zvuk několika motorek. Podívali se tím směrem. Po příjezdové cestě se blížili tři černoši. Prášilo se za nimi.

„Jdeme, dělej, nasedej. Řídit budu já,“ zavelel Steve.

Nasedli do auta jak nejrychleji to šlo. Motor však napoprvé nenaskočil. Jezdci se už neúprosně blížili. Steve zuřivě točil klíčem a Richie nervózně vyhlížel blížící se partu. Auto nenaskočilo.

„Zůstaň v autě. Nech mě to vyřídit. Třeba jedou jenom kolem a nevšimnou si nás.“

Motorky zastavily přímo vedle nich. Tři mladí kluci. S obdivem auto obcházeli kolem dokola. Jeden z nich jim nožem zaťukal na okýnko. Steve ho stáhnul dolů a podíval se mu do jeho očí.

Wah Gwaan?

„Co tady dělají dva domorodci v takové káře, co?“

„Je to auto Johna Holta. Jsme opraváři.“

U dveří od Richieho se zjevil druhý z nich. Upřeně se na něj díval. V ruce držel pistoli. Zubil se zkaženým chrupem. O to víc naháněl Richiemu strach, když si všiml jizvě přes jeho obličej.

„Jestli nechcete mít co dočinění s panem Holtem, nechte nás být.“

„Tak s panem Holtem. Slyšeli jste? Prý je to auto slavného Johna Holta!“ rozesmál se kluk s nožem a dva ostatní se k němu přidali. „Leda hovno. Já ti řeknu čí je to auto. Je to naše auto a ty si teď vystoupíš.“

„Ani hovno,“ řekl Steve a otočil klíčky. Auto naskočilo, zařadil jedničku, kus ujel, ale motor zase zhasnul. „Do hajzlu!“ zaječel. Ve zpětných zrcátcích viděl, jak se k nim ti tři rozběhli. „Zůstaň v autě!“ zaječel po Richiem. „Sedni si na moje místo a snaž se to nastartovat!“

Steve vyběhl z auta, vybral si toho, který měl pistoli a uštědřil mu ránu přímo do ohryzku. Kluk se chytil za krk, až mu zbraň spadla na zem. Ten s nožem se vrhnul do boje. Byli jako býk s toreadorem. Prach se zvedal ze země, Richie zuřivě drtil startér a zároveň sledoval, jestli je Steve v pořádku.

K autu dorazil třetí z motorkářů. Richie zatáhnul okýnko. Kluk se ho snažil rozrazit loktem a u toho řval, ať vyleze ven. Ve zpětném zrcátku stále pokračovala bitka. Ten, co dostal ránu do ohryzku se však mezitím zotavil a vzal ze země zbraň. Motor naběhnul, Richie zařadil zpátečku a namířil to rovnou na něj. Těsně předtím, než ho nabral kufrem, zazněl výstřel. Zastavil, zařadil jedničku a snažil se v prachu rozpoznat, jak je na tom Steve. Ten se ale sesunul k zemi s čistým průstřelem pod okem.

O autorovi

Ondřej Bezstarosti

Autor píšící prózu, ve které se zaobírá mnohdy existenčními tématy. Své postavy staví do dilemat, či hran jejich životů.
Psaní se autor věnuje od chvíle, kdy napsal první milostnou báseň holce v osmé třídě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jaroslava
Host
Jaroslava
5 měsíců před

Opět moc hezké.

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Sci-fi příběh pro nejlepšího tátu na světě. Napsal Ephe. V propastné hlubině nekonečného ves...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
...Jen taková kratší předmluva slovy toho ve stínu: „Kdysi si přála přítele. Někoho, kdo by ...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Dnes se mi zdálo, že jsi umřel, víš? Byl to zvláštní sen, kde jsem byla zmatená a vyděšená. P...
Vždycky jsem byl plachý a vcelku uzavřený člověk. Místo abych chodil na zábavy, jako moji ostatn...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Jak je vůbec mohlo napadnout, že se nechám omezovat? Navíc něčím tak pomíjivým. Proč by mě mě...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
1. Dlouhý čas s Normanem Obr Ínemak mě dál nechával u Normana, přestože bylo jasné, že jejich s...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
1.Jak Bojka přivedl Zoltyho zpátky k obrovi... Stalo se to krátce po tom, co Moran donesl obrovi čá...
V temném hradě v Temnovišti, kde každý kout skrýval nějaké tajemství a stíny tančily po stěn...
By zimní večer. Tma, mlha, mráz. Ztrácela jsem se ve svých myšlenkách. Větve mě chytaly za čepi...
1. Pro pobavení obra? Nemohla jsem si hned vzpomenout, co se stalo pak, když jsem spadla ze stromu d...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
Na opuštěném parkovišti za nákupním centrem stál vůz. Stál si tam mlčky užíval doteky svět...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
  Ať už se vám to bude zdát neuvěřitelné nebo ne, bylo to asi takhle. Přicházel jsem domů...
Mirda vypráví svůj děsivý sen- Úplňkový horor: Sen, který se nechce zapomenout... Když jsem...
...Jen taková kratší předmluva slovy toho ve stínu: „Kdysi si přála přítele. Někoho, kdo by ...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku