Povídka

Svět kolem mě se zastavil…

Autor: Matěj Kůs

Svět kolem mě se zastavil. Všechno je tak tiché, tak jemné, jako by tahle chvíle měla zůstat na pořád. Jako by všechna ta křehkost, která se kolem mě rozprostírá, měla zůstat navždy pouze jen křehkostí. Nic se nestane, nic se nezmění… Najednou jsem zapomněl, jak křehké jsou všechny ty chvíle, jak záhy mění se ve vzpomínky. A časem ztratí význam. Najednou jsem zapomněl, jak se všechno mění. Zapomněl jsem, protože právě teď je všechno kolem mě přesně takové, jaké to má být… Všechno je dokonalé.

Slunce svítí a pálí mě příjemně do zad. Ležím uprostřed vší té křehkosti. Uprostřed stromů šeptajících slova, jež mě hřejí u srdce. Uprostřed vysokých trav, které mě jemně šimrají po nahé kůži. Slyším dech, se kterým rezonuje zpěv ptáků a cvrkot hmyzu. Jako by tahle chvíle byla všechno. Všechno, co potřebuji. Jako by touhle chvílí mohlo všechno skončit… víc nepotřebuji, víc ne. Chci jen ještě chvíli… malou chvíli… ležet a naslouchat životu. Vnímat, jak se mísí s životem vedle mě. Poslouchat ten dech… a nic víc.

Dívám se do korun stromů zmítaných větrem. Sleduji, jak se větve ohýbají ze strany na stranu. Světlo, které proniká skrz hustou vrstvu listů je jemné. Jako by mě chtělo pohladit po tváři. Vlít mi do očí čirou krásu a na chvíli mě oslepit. Abych zapomněl… Na to, co bylo. Na to, co bude… A abych zapomněl, jak to všechno chodí.

Najednou mě z toho všeho vytrhne hlas. Tak známý a příjemný:
„Půjdeme dál?“ ptá se mě. Já se zvednu, setřu si z kůže pot a podívám se před sebe.
„Půjdeme.“ odpovím.
A svět kolem mě se točí dál.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Matěj Kůs

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Viry  jsou opravdu velmi inteligentní
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
(Podle skutečné události, jen lehce přibarveno)   „Tak nezapomeň, vole, dneska v sedm u mě...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Už jsou tu zase. Novináři, paparazzi, šťouralové a jiní, kteří mi otravují život. Nemohu jim d...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Probudila jsem se do nového rána. Slunce vrhalo do místnosti rudé odlesky, jako by ho překryly obrov...
A tak jsem na to tenkrát přišel. Co mi to dalo hlavy lámání! Skoro celou polovinu života. A to už...
Už jsou tu zase. Novináři, paparazzi, šťouralové a jiní, kteří mi otravují život. Nemohu jim d...
„Viděls někdy něco takovýho?“ zeptal se konečně dychtivě Vilda. Prvotní strach a překvapení...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Kde to kruci jsem? Na nic si nepamatuji. Všude je tma. Ruce mám napřažené před sebou a zoufale se s...
Neustále hledím na kurzor, problikávající na bílé stránce. Ta zář mě oslňuje, jako bych hled...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Nepříjemná událost „Kdo to udělal?“ Wer hat es gemacht? Wer hat… V jednom z proudících ve...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
Dvě slova ... použijte důležitá slova včas ...
0