Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Konec Zoltygů?

Vodní král řekl obrovi:,,Mohl bys Morana zabít!”

Ale obr to odmítl,zavrčel na něho:,, Moran je pod ochranou staré paní vln a ta se zabít taky jen tak nenechá,má kolem sebe i všech,co k ní patří silné ochranné vlny!Nechci se zaplétat dál do vašich sporů s mořskou rodinou,to si vyřiďte beze mě!”

Obr se s vodní královskou rodinou neshodl a rozčílil se tak, že zabil vodního krále i všechny, kdo se mu připletli pod ruku! Takže nejenom díky Moranovi, ale i díky obrovi, nakonec byla cesta k Silverovu žezlu volná! Zbytek vodní královské rodiny se rozutekl a schovali se před obrem do bezpečí, nevylezli ani, když už obr zmizel. Najednou tam bylo ticho a v hlavním sále nezbyl nikdo živý!

Dostali jsme se k místu, kde je zalité v jakémsi tvrdém betonu to Silverovo žezlo. Jak to odtamtud vysekat? Silver s Plecháčem to zkoušeli vším možným, ale nešlo to!

Sedla jsem si na takovou bedýnku, která mi připlula k nohám, a čekala, jak to dopadne. Některý z Plecháčů řekl: „Jedině dynamit!“ Na to se zasmáli a teď ještě, kde ho vzít, že? Pak se někdo podíval na čem to sedím. Náhoda, nebo kouzlo? Tahle bedna ukrývala tajemství bývalé Silverovy věštkyně. Mezi tím vším se našel i pytlík s prachem, který dokáže rozpustit cokoliv. Tak to nasypali i na hromadu, ve které bylo zalité žezlo, a povolilo to. Celé se to sesypalo a Silver měl zpátky své kouzelné žezlo. Tím pak zahnal zbylé vodní obludy, vyhnal je všechny z paláce a s pomocí Plecháčů i z celé své podzemní říše! Tak se znovu stal Silver králem a začal s obnovou své zatopené podzemní říše.

Ínemakuv hněv

Když se to dozvěděl obr, že je Silver ze zajetí zpátky a má své žezlo, byl navztekaný a zuřil, že jsem byla u toho i já, byl tak naštvaný i na mě, že jsem utekla z věže a co jsem to zase vyváděla! Šel mě za trest odnést za železný most, za bránu zapomnění a hodit do černé propasti času!

Dostala jsem se odtamtud k Děsmanovi do jeho skrýše a povídala jsem mu, co se všechno stalo. Děsman na to pokyvoval a pak zamyšleně řekl: „Takže ten stříbrný namyšlenec z podzemí je zase králem!“

Řekla jsem: „Silver není namyšlenec!“

Děsman se na to tvářil posměšně a zas mě posílal pryč: „Zmizela raději domů a nezdržovala se tu déle! Nemusím ji přeci pořád připomínat, že když se zapletla s obrem, nechci s ní mít už nic společného!“

Pak jsem se probudila doma, taková popletená. Ten sen mi nešel z hlavy. Možná bylo i trochu něco jinak, ale takto podobně se to všechno přihodilo. Obrazy z těchto snů by byly hodně zajímavé…

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Eliška seděla na lavičce před nemocnicí, zabalená do šedého kabátu, který jí byl vždycky troc...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
1.Pozvání k Normanovi Obr Ínemak seděl u krbu, jeho mohutná ruka pevně svírala pohár. Oheň v ...
Pozvání na oslavu Když mě obr Ínemak přivedl do svého temného hradu v Temnovišti, ucítila jsem...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
1.Koho nechci potkat? Když mě obr přivedl k němu do hradu v Temnovišti, tvářil se zamyšleně,ani...
Nechci ještě zpátky k obrovi! Seděla jsem u Děsmana a povídala mu všechno,co se mi minulou noc ...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
1.Pozvání k Normanovi Obr Ínemak seděl u krbu, jeho mohutná ruka pevně svírala pohár. Oheň v ...
1. Obr Ínemak s Normanem nekončí Nevím, proč jsem si vlastně myslela, že po tom všem, co se stal...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
předchozí část zde   VI. Přijímat Následně se ale Jiří začal cítit poněkud podlome...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...
Vláček
Třpytivý odlesk potoka přilákal unavenou dvojici, aby se osvěžila v chladném proudu lesního pram...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah

×

Vyberte stránku