Probudil jsem se na nemocničním lůžku. Všude kolem byly pípající přístroje a hadičky s výživou. Bolela mě hlava a cítil jsem se neuvěřitelně slabý. Před mým lůžkem stál ten starý doktor s brejličkami, kterého jsem potkal v čekárně, když jsem byl v nemocnici s Kateřinou. „Ach, konečně jste se probudil,“ zvedl zrak od desek s dokumenty, do kterých něco zapisoval. „Ležte klidně. Jste velmi zesláblý. Museli jsme vám vypumpovat žaludek. Pozřel jste nebezpečné množství antidepresiv. Stačila chvilka a už jste tady nebyl.“ Nic jsem mu neodpověděl, tak s lehkým úsměvem odešel z mého pokoje. Budu tu na tebe čekat, vzpomněl jsem si na Kateřinina slova a pomalu natočil hlavu směrem k oknu. Nevím proč, ale cítil jsem se šťastný, že jsem neumřel a že jsem dostal druhou šanci. Ledové pláně a svištící vítr mi najednou připadaly stejně nádherné jako snové pláně, ve kterých na mě moje láska čeká. A to mi dává naději. Protože někde tam na mě čeká strážkyně mé snové melancholie.
Snová melancholie
O autorovi
Tomáš Vanc ml.
Přihlásit se k odběru
1 Komentář
ADMIN
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Zápletka o plachém chlapci a výstřední dívce, která mu ukáže krásy světa a následně tragicky zemře, je v literatuře poměrně častým klišé. Přesto jsi do příběhu dokázal vnést velmi zajímavý prvek magického realismu a snových vizí, což textu dodává hlubší duchovní přesah. Myšlenka, že sebevražda není řešením ztráty, ale naopak překážkou k opětovnému shledání, je velmi silná a dává příběhu nosnou a originální pointu.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce a nálada jsou rozhodně tvou silnou stránkou, text dokáže čtenáře velmi rychle vtáhnout do děje. Krásně se ti daří budovat kontrast mezi šedivou, depresivní realitou všedního dne a barvitým, magickým světem Kateřiny. Pocity smutku, beznaděje i následné katarze v závěru působí uvěřitelně a dokážou ve čtenáři silně rezonovat.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh je velmi čtivý, má plynulé tempo a dokáže udržet pozornost od začátku až do konce. Stylistika je na dobré úrovni, i když občas sklouzáváš k mírnému patosu a některé dialogy by snesly přirozenější, civilnější tón. V textu se objevují pravopisné chyby (zejména shoda přísudku s podmětem, např. ‘pohůnci házely’, ‘doktoři procházely’) a chyby v interpunkci, ale nenech se tím odradit, protože tvůj cit pro plynulost vyprávění to hravě vyvažuje.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi dojemný a procítěný příběh, který ukazuje tvůj velký talent pro vyprávění a práci s emocemi. I když stavíš na známějších motivech, dokázal jsi jim vtisknout vlastní, osobitou tvář a dovést děj ke smysluplnému a nadějnému poselství. Pokud do budoucna zapracuješ na gramatice a zkusíš se vyhnout některým žánrovým stereotypům, tvé psaní se posune o obrovský kus kupředu. Jen tak dál, máš v sobě velký spisovatelský potenciál!