„A to ti máme, Fando, jako závidět nebo co? To přece nemá s krásou Vánoc nic společného,“ zapochyboval Rudolf a také osamělá žena u vedlejšího stolu dala najevo svůj podiv, který vyjádřila odfrknutím a mohutným lokem zlatavého nápoje.
„Jenže pánové, já jsem pak usnul tvrdým a hlubokým spánkem a moje poslední myšlenka před usnutím patřila mojí starostlivé mamince a také tomu, že zítra už budou tak toužebně očekávané Vánoce a já o ně přijdu.“
„No a když jsem se pak ráno na Štědrý den probudil, veškerá nemoc byla ta tam. Cítil jsem se skvěle. Vlastně mě probudily zvuky z kuchyně, kde maminka již od časného rána něco chystala a asi i něco také ještě pekla, protože vůní vánočního cukroví byl prosycen veškerý vzduch v pokoji. Tehdy jsem si uvědomil, jak je to krásné mít takovou maminku, být v bezpečí domova a těšit se na něco krásného. A ten pocit pak ve mně ještě dlouho zůstal,“ řekl František.
„To byly moje nejkrásnější Vánoce, jaké jsem kdy v životě zažil,“ dodal ještě.
Nějakou dobu nikdo nemluvil, ale pak Václav rázně vyhodnotil vyhlášenou soutěž: „Podle mě jsi vyhrál, Fando.“
„Souhlasím,“ lapidárně doplnil Rudolf. „Zejtra se ti složíme na útratu, zasloužíš si to Fanouši. A abych řekl pravdu, tak ty Vánoce jsou stejně krásný, i když jsou na blátě a nejsou bílé a zasněžené. Začínám se na ně opravdu těšit. Asi tak, jak jsem se těšíval jako malý kluk,“ udělal Rudolf tečku za jejich dnešní debatou s vánoční tématikou.
„To jsou pěkný blbosti, “ náhle projevila nahlas svůj názor dáma od vedlejšího stolu a povstala. „Pane hospodský, platím! “
Nikdo nijak nereagoval a nikdo na to nic neřekl. Jen hospodský Pepa vstal ze židle, zkušeným okem zaregistroval pohledem přes okno, že venku už je úplná tma a vykročil směrem k ženě, aby ji zkasíroval.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět tří přátel vzpomínajících v hospodě na staré časy je sice klasickým a trochu povědomým motivem, ale pracujete s ním velmi citlivě. Skvělým oživením je postava osamělé, cynické ženy u vedlejšího stolu, která tvoří výborný kontrast k sentimentální náladě mužů. Příběh má jasnou pointu a nosnou myšlenku o tom, že kouzlo Vánoc netkví v počasí, ale v lidech a pocitu bezpečí.
Atmosféra – ★★★★☆
Podařilo se vám výborně zachytit útulnou, až lehce melancholickou náladu venkovského hostince, která ostře kontrastuje se sychravým počasím venku. Emoce ve vzpomínkách jednotlivých postav působí upřímně a dokážou čtenáře zahřát u srdce. K dokonalosti chybí jen trochu více zapojit smysly – popsat vůni hospody, zvuk praskajícího dřeva nebo cinkání sklenic, aby byl prožitek ještě plastičtější.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a plynulý, ale největší prostor pro zlepšení vidím v dialozích, které občas působí trochu strojeně a literárně (např. „učinil objednávku za všechny“). Zkuste nechat postavy mluvit více přirozeně, tak, jak by to chlapi v hospodě skutečně řekli. V textu se objevuje několik drobných pravopisných chyb a překlepů (např. chybějící čárky nebo „ani mě nemluv“ místo „mně“), ale ty nijak zásadně nenarušují celkový příjemný dojem z četby.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi milou a hřejivou povídku, která dýchá lidskostí a nostalgií. Přestože staví na jednoduchém ději, dokáže předat silnou emoci a díky závěrečnému cynickému protnutí nesklouzává k lacinému patosu. Pokud zapracujete na přirozenosti dialogů a obrousíte drobné stylistické hrany, budou vaše texty působit naprosto profesionálně. Jen tak dál, máte dar vyprávět uvěřitelné příběhy ze života!