Slon pravil: „Chci, aby to byla červená čepička.“
„Červená bude pánovi moc slušet,“ vece pan Jirsák.
A Jumbo pravil: „A aby měla kolem dokola bambulky.“
„Když bambulky, tak bambulky,“ pravil pan Jirsák. „Bambulky jsou letos moc žádány.“
A Jumbo pravil: „A aby měla navrchu černý střapec.“
„Toť se ví, že střapec,“ odvětil pan Jirsák, „jaká by to byla čepice bez střapce!“
„Ještě si přeji,“ pravil Jumbo, „aby byla celičká zlatem vyšívaná.“
„Ale ovšemže!“ pravil pan Jirsák. „K černé jde jenom zlato.“
„Hlavně, pane mistře,“ pravil Jumbo, „aby byla moderní.“
„Račte se spolehnout, vašnosti,“ pravil pan Jirsák, „uděláme čepičku podle nejnovější pařížské módy. Vašnosta bude dělat nějakého šviháka. Každý se za vašnostem otočí. Vašnosta bude mít velký úspěch v dámském světě. Každá sloní slečna se musí do vašnosty zamilovat. Bude to něco nevídaného, co tu ještě nebylo.“ Jak pan Jirsák bral míru, tak se kolem nahrnulo mnoho lidí a ti se velice koukali.
A pan Jirsák pravil: „To nebude čepice, to bude pochoutka, vašnosta se přesvědčí a sám mi bude děkovat.“
Jumbo se velice radoval a pak pravil, že by si přál, aby čepice byla příští týden hotová, jelikož slaví svoje stoosmaosmdesáté narozeniny.
Pan Jirsák se poškrabal za uchem a pravil: „Stafraholte, už příští týden? Ale to bude stafraholtská kvaltovka! Ono se řekne čepice – ale není čepice jako čepice. Tohle je, jako bych měl vyrobit čepice pro kumpanii dragounů. Vždyť na tu stafraholtskou čepici padne nejméně pět metrů červené plsti bez příprav. Stafraholtské dílo! No ale když to jinak nejde, budeme dělat postarbajt[22]. Já díky vzdávám, vašnosti, pozítří máme první zkoušku. Čendo, podrž žebřík!“
Čenda podržel žebřík, pan Jirsák slezl, a když byl dole, tak se osopil na lidi, kteří stáli kolem a očumovali.
„Copak jste, stafraholti, ještě neviděli, když se bere míra slonovi na čepici? Vy jste mně divný národ!“
A lidi šli pryč.
Pak jsem Jumbovi pravil, aby si šel domů, že hnedlinko přijdu za ním. A Jumbo šel domů. Já však jsem šel za panem Jirsákem do stavení a tam jsem ho žádal, aby si dal záležet, aby probůh čepici nezkazil, jelikož Jumbo je povahy lítostivé a moc by si to bral.
Pan Jirsák pravil: „Pamatuj si, mládenče, že starý Jirsák ještě nikdy nic nezvrzal, jelikož na starého Jirsáka je spoleh, starý Jirsák může ukázat tisíce děkovných přípisů od těch největších kapacitů.“
Pravil jsem, že věřím a že se spoléhám a že jsem to pravil na každý pád.