My jsme se tam nemohli vyznat, ono to bylo všechno jinačí než u nás, a byl tam polecajt. Pročež k němu přistoupil Éda Kemlink, pěkné pozdravení dal a tázal se ho, kde by ostával pan Brabec.
Strážník odvětil: „Když chcete jít, sir, k panu Brabcovi, tak musíte jít do ulice Mahátmá Gándhího, což jest poblíže náměstí Jiřího z Poděbrad. Uposlechnete-li mé rady, dáte se z kopečka dolů, vezmete to šrekou[25] přes Uhelný plácek, pak se dáte doprava, uhnete se doleva, nadejdete si průchodem, a když vyjdete, tak uvidíte veřejného posluhu. Obejdete toho dobrého muže a spatříte materialistu[26], toho necháte stranou a půjdete dále, načež uzříte žehlírnu a mechanický mandl, a pan Brabec bydlí hned naproti. Obávám se však, sir, že ho nezastihnete doma, jelikož pan Brabec v tudlenc dobu bývá v hospodě a hraje s panem Muhamedem Alim pilijár. Ona hospoda se nazývá ‚U kaloně jedlého‘ a poznáte ji podle toho, že před vchodem stojí číšník utvořený z plechu.“
Kemlink slušně poděkoval za tu zprávu, radu a poučení, načež jsme rokovali, co a jak, a Bejval pravil, že bude nejlepší, když půjdeme k Brabcom a počkáme tam na něho.
„Jelikož pořád v hospodě nemůže být, jednou přece musí přijít domů,“ pravil Bejval.
My jsme pravili, že je to prauda, a tak jsme šli. A jak tak jdeme, tak jsme na cestě spatřili jednoho pána, co seděl na zemi, u nohou měl proutěný košík a byl dosti nahatý.
Ten dosti nahatý pán pískal na píšťalu velice žalostnou notu a my jsme se u něho zastavili a koukali jsme, a když jsme chvíli koukali, tak jsme viděli, že z košíku lezou hadi, a každý z nich měl cvikr[27]. A jak ten dosti nahatý pán pískal, tak ti hadi se pohybovali podle noty, jako by tancovali.
Když jsem to viděl, nemohl jsem se udržet smíchu a pravil jsem: „Podívejte se, hoši, jací děsní volové jsou ti hadi! Oni si myslí, že musejí tancovat, jak ten pán píská!“
Uslyšev to jeden had, vylezl úplně z koše, postavil se přede mnou rovně jako hůlka, pořád na mne koukal a příšerně se šklebil, načež pravil silným hlasem: „Kdo je u tebe vůl? Řekni to ještě jednou!“
Aby si ten trouba hadovská nemyslil, že se ho bojím, tak jsem odvětil hrdým hlasem: „Ty jseš vůl a ti hadi, co s nimi chodíš, jsou také volové a ty jseš ze všech největší.“
Hlasité předčítání