Povídka

Dopis v nesprávné schránce
Četba díla zabere cca 22 min.

Rozbušilo se mi srdce tak, jako nikdy předtím. Zatajil se mi dech. Málem jsem spolknul cigáro. Zahodil jsem ho z okýnka. Letmo ještě otestoval, jestli nezasmrádám potem. Bylo to dobré. Horko už tady nebylo takové. Blížil jsem se. Ona se otočila mým směrem hned jak k ní dolehl zvuk motoru.

Zastavil jsem na příjezdové cestě. Zvedl se prach a snesl se přímo na prádlo. Vystoupil jsem z auta. Všiml jsem si, jak rozhodně přichází ke mně. Věděl jsem s jistotou, že je to Elen. Nedokážu to vysvětlit. Možná že šlo o jediný dům v okolí?

Byla krásná. Velké modré oči, černé vlasy. Menší postava, než jsem si představoval. Krásné boky ve vlajících šatech, malá prsa. Kulatý obličej. Ihned jsem zatoužil po tom vidět její úsměv. Byla jako andělem, který se mi blíží ukázat cestu ke štěstí. Ale ze snění mě však vytrhl její hlas. Představoval jsem si milou a nejistou otázku, kdo jsem. Na místo toho však.

„Děláte si prdel? Nevidíte, že tady věším prádlo? Teď to budu muset zase všechno vyprat! To jste nemohl zastavit někde dál? Jste snad slepý? Pane bože!“ vyhrkla a zastavila se přímo přede mnou.

Já tam jen postával. Nebyl jsem schopný slova. Usmíval jsem se jako vůl.

„Elen?“ vysoukal jsem ze sebe.

„Macku?“ řekla nejistě. Tázavě povytáhla obočí.

„Ahoj Elen. Těší mě,“ usmál jsem se.

Oba jsme se objali. Pevně. Začala se smát. A já taky. Stáli jsme tam, u modrého domu na útesu s výhledem na oceán, za námi prádlo celé od prachu, a smáli se.

„Vypadáš nádherně,“ pronesl jsem a prohlížel si ji. „Ještě lépe než v mých snech.“

„A ty vypadáš přesně tak, jak jsem si tě představovala.“

„A je to dobře?“ znejistěl jsem.

„Bože Macku co tady děláš? To snad není pravda!“ vyhrkly jí slzy do očí.

Naše láskyplné setkání však přerušil zvuk dalšího auta. Řítilo se splašenou rychlostí. Jako když kopnete býka přímo do koulí. Něco mi říkalo, že to nebude listonoš co nese dobré zprávy.

„To snad není pravda,“ řekla.

„Kdo to je?“

„Jack,“ odsekla div si neodplivla na zem.

„Cožpak ses ho nezbavila?“

„Zbavila. Nevím, co tady dělá.“

Takovou náhodu by nevymyslel ani Einstein. Tohle přece není možné. Opět se mi rozbušilo srdce. Tentokrát strachem.

Ten chlap zaparkoval vedle mě. Další prach se vznesl a padnul na prádlo. Vyskočil z auta. Dvoumetrový hromotluk s prackami jako medvěd. Prošel přímo kolem mě a chytil Elen za ramena.

„Rozvedl jsem se. Miláčku. Rozvedl jsem se. To všechno pro tebe. Vezmi mě zpátky,“ začal žadonit. Elen mezitím hodila okem po mě. Vypadala vyděšeně a on pokračoval. „Nechal jsem všeho. Mám jen auto. Vezmi mě k sobě. Zahodil jsem kvůli tobě svůj vlastní život! A teď jsem tady!“ lamentoval s ní.

„A nekopla do zadku manželka spíše tebe? Co? Však já moc dobře vím, jak to bylo,“ řekla Elen. A mě se třásly kolena.

„Ať to bylo jak chtělo, jsem tady. Ani po takové době jsem na tebe nezapomněl!“ vedl si medvěd svou.

„Vypadni odsud ty jeden sukničkáři. Nevidíš, že mám návštěvu?“ řekla a vytrhla se z jeho sevření.

Medvědí tlapa rozparovač Jack se otočil a přistoupil přímo ke mně. Civěl jsem mu nahoru do ksichtu, až mě zabolelo za krkem. Neříkal jsem ani slovo.

O autorovi

Ondřej Bezstarosti

Autor píšící prózu, ve které se zaobírá mnohdy existenčními tématy. Své postavy staví do dilemat, či hran jejich životů.
Psaní se autor věnuje od chvíle, kdy napsal první milostnou báseň holce v osmé třídě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Rozrazily se dveře obchodu. Jednoho z bratrů držel prodavač za límec a tlačil s ním to...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
1. Zpátky v Temnovišti Vracela jsem se k obrovi Ínemakovi do hradu v Temnovišti. Loudala jsem se kam...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
aneb o komunikaci ...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
A forest filled with lots of trees under a cloudy sky
Křehká panna seděla v temném koutě věže, její útlý pas svíral zkažený dech saně a její kř...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Charita
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
1. Horor ještě nekončí Norman mě uspal u krbu,zaspala jsem těžkým neklidným spánkem ze kteréh...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
Svět kolem mě se zastavil. Všechno je tak tiché, tak jemné, jako by tahle chvíle měla zůstat na p...
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Po tom,co Moranovi zemřela jeho královna Lucinda, se Moran v Temnovišti u obra dlouhou dobu neukázal,...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Motýlí dům I přes různé druhy exotických motýlů, měl nejraději své malinké černokřídlé ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku