„Všiml jste si včera večer něčeho neobvyklého?“
„Lojza byl vždycky neobvyklej. Furt něco kutil. Stěžoval si, že tenhle pokoj nemá žádnou duši. Prej že feng-šuej je tady nastavený na ‚pomalou sebevraždu‘. Poslední dobou byl ale spokojenější. Říkal, že našel způsob, jak si ten prostor trochu… zútulnit.“
„Zútulnit?“ Varga zpozorněl. „Jak přesně?“
„Já nevím, mlel něco o tom, že tyhle stěny z chytrý hmoty jsou vlastně hrozně hloupý. Že stačí správná frekvence a dají se přesvědčit, aby ustoupily. Lojza dělal do atmosférickejch kompresorů. Uměl stlačit plyn tak, že z něj udělal kámen. Hádám, že s hmotou to uměl taky.“ Antonín se zlověstně zasmál, až se rozkašlal. „Beztak ho sežrala ta androidí fuchtle. Pořád se na něj dívala, jako by byl jen chyba v matrixu.“
Varga poděkoval a vrátil se do pokoje 402. Marta tam stále stála, nehybná jako mramorová socha, jen její oči neustále zpracovávaly data, která neexistovala.
„Sestro, ta chytrá hmota… jak přesně se kalibruje?“
„Přes centrální server, inspektore. Je to uzavřený systém. Změnu rozměrů může povolit pouze hlavní inženýr stanice.“
„A co když máte atmosférický mikrokompresor z dob první vlny kolonizace? Něco analogového, hrubého, co vysílá silné magnetické pulsy?“ Varga přešel k levé stěně. Očima hledal cokoli neobvyklého. Nakonec si klekl k podlaze. V samém rohu, těsně u lišty, kde končila dokonalá iluze jednolité stěny, našel malou oděrku. Nebyla to chyba materiálu. Byla to stopa po páčidle.
Pousmál se. Byla to stará bolest všech moderních technologií. Vytvoříte systém tak složitý a dokonalý, že dokáže odolat jakémukoli digitálnímu útoku, ale zapomenete, že se dá rozmlátit obyčejným kladivem. Nebo, v tomto případě, že se chytrá hmota dá zblbnout starým dobrým analogovým hrubým násilím.
Varga sáhl do kapsy svého (stále reptajícího) kabátu a vytáhl policejní multiklíč – zařízení, které vypadalo jako kříženec mezi šroubovákem a taserem. Zapnul ho na maximální výkon, nastavil frekvenci na reverzní magnetickou rezonanci a přiložil ho k oděrce ve stěně.
Marta udělala krok vpřed. „Inspektor Varga, poškozování majetku stanice je klasifikováno jako přestupek stupně–“
Zbytek její věty zanikl v hlubokém, dunivém zvuku. Stěna z chytré hmoty před Vargou se zachvěla. Povrch, který dosud vypadal jako pevný plastocement, najednou zkapalněl, začal se vlnit jako hladina rybníka, do kterého někdo hodil kámen, a pak se začal stahovat zpět. Místnost se nezvětšovala do šířky, ale stěna se ztenčovala, ustupovala do sebe, odhalujíc prostor, který tam z architektonického hlediska neměl vůbec být.
Nápad – ★★★★★
Zápletka s uzamčeným pokojem je literární klasika, ale její rozuzlení pomocí ‘zblbnutí’ chytré hmoty starým kompresorem je geniální a neotřelé. Kontrast mezi chladným, přetechnizovaným vesmírem a ryze lidskou touhou po domácí pálence dodává příběhu skvělý komediální náboj. Nosná myšlenka o vítězství selského rozumu nad umělou inteligencí je podána velmi vtipně a úderně.
Atmosféra – ★★★★★
Od prvních řádků se vám daří budovat fantastickou, lehce noirovou a zároveň silně satirickou náladu. Prostředí rezivějící stanice Nová Ostrava působí neuvěřitelně plasticky, úplně cítíte ten pach ozónu smíchaný s vůní kvasu. Interakce mezi cynickým inspektorem, pedantskou androidkou a nerudným seniorem jsou plné jiskřivé energie, která čtenáře okamžitě vtáhne do děje.
Provedení – ★★★★★
Stylistika textu je na vynikající úrovni, věty krásně plynou a tempo vyprávění je pro formát povídky naprosto ideální. Dialogy působí přirozeně, jsou svižné a plné skvělých hlášek, přičemž reptající chytrý kabát funguje jako výborný opakující se vtip. Po řemeslné stránce není textu v podstatě co vytknout, čte se to jedním dechem a pointa je perfektně načasovaná.
Celkové hodnocení:
Jedná se o mimořádně zdařilou a řemeslně vyzrálou sci-fi povídku, která by se neztratila ani v profesionálním literárním magazínu. Autor skvěle zvládá balancovat mezi detektivním žánrem a komedií, přičemž si udržuje jasný a sebevědomý autorský hlas. Text má výborný spád, sympatické postavy a chytře uzavřenou, uspokojivou pointu. Jen tak dál, tohle je přesně ten typ příběhů, které čtenáři milují!