Stín ukončil svoje povídání a bylo tu najednou úplné ticho, které mě uspávalo. Tak mě zvedl a odnesl nahoru na palandu, kde jsem hned tvrdě usnula.
Smutek ze snu
Ve snu jsem viděla do Temnoviště tak, jako se obr vždycky dívá kukátkem, které má ve věži. Viděla jsem Ohyna, jak smutně stojí u dveří a opírá se o kopí. Viděla jsem obra, který dřímal u stolu u poháru. Pak jsem se podívala jinam, do říše krále Morana. Ležel pořád v léčírně se zavázanou hlavou. U jeho lehátka seděly dvě víly, jedna hrála potichu na harfu a druhá držela v ruce něco, z čeho kouřilo. Vypadalo to jako kulatý kámen a kroužila s tím kolem Morana, který měl zavřené oči. Bylo mi líto, že tu pořád tak leží. Pak mě napadlo, co když se rozhodl raději být nemocný, aby se nemusel oženit s rezavou princeznou? Na to jsem se trochu pousmála a dívala se dál. Kde je rezavá princezna? Ta ležela ve velké posteli s nebesy a u ní byla asi její společnice. Nic moc k vidění tu nebylo, tak jsem chtěla vidět Silvera. Silver měl nějakou smutnou chvíli, byl sám v noční zahradě a seděl na své stříbrné houpačce docela opuštěně. Taky jsem zesmutněla a přála bych si za Silverem. On mi přeci slíbil povědět příběh o bezejmenné, ale nikdy nebylo dost času, aby mi ho mohl povyprávět. Najednou mě cosi přitáhlo zpátky, tak jsem zase byla v domě. Vznášela jsem se všude a postupně prošmejdila celý dům. Na konec jsem vešla i do pokoje, ve kterém spal Rogas. Vedle něj hlasitě chrčela je ho Eva a Rogas spal neklidně. Kdo ví, co se mu zdá? Cítila jsem, jak těžknu, jak jsem tu najednou stála u jeho postele. Raději jsem zmizela zpátky do podkroví. Byla mi velká zima, tak jsem se zabalila do deky a chtěla znovu zaspat.
Vyděsilo mě vrznutí dveří. Podívala jsem se, kdo přišel nebo odešel? Ale s palandy ke dveřím vidět nešlo. Kolem byla moc velká tma a já jsem ve tmě zaslechla kroky, někdo se procházel ve tmě podkrovím! Dostala jsem strach, snad mě tu neobjeví! Bylo to moc napínavé, kdo tu asi chodil? Může to být Rogas, ale taky nemusí. Stín přeci říkal, že už sem dlouho nikdo nechodil!
Slyšela jsem, jak se někdo blíží k palandě a strachy ani nedýchala!
Pak, když přišel blíž k palandě, poznala jsem, že je to on, Rogas! Neměla jsem odvahu se prozradit, že tu nahoře ležím a pozoruji ho, možná ho sem přivolal stín?
Rogas vylezl na palandu a to mě donutilo si sednout a přikrčit se. Rogas se ke mně natáhl a promluvil klidným hlubokým hlasem:
,,Nezlobím se na tebe! Jsem rád, že tu jsi zpátky. Zdálo se mi o tobě, byla jsi se na mě podívat v ložnici! Musel jsem vstát a jít se podívat do podkroví! Ty víš, že nevěřím na duchy a takové ty hlouposti ohledně toho, ale na tebe věřím!”
Rozbrečela jsem se a objala ho. Líbilo se mi tu zase být s Rogasem! Jako bych se vrátila po dlouhé době zase domů, k Rogasovi…
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh ukrývá nesmírně bohatý a originální svět, který umně propojuje temnější fantasy prvky s reálnými lidskými osudy a rodinnými dramaty. Zápletka s magickou knihou a následné snové putování domem působí velmi nápaditě a čtenáře nutí chtít vědět víc o minulosti postav. Dej si jen pozor na přílišné množství jmen a odkazů na události, které mohou nového čtenáře trochu mást, ale jako součást většího celku to funguje skvěle.
Atmosféra – ★★★★☆
Práce s náladou je tvou velkou předností, dokážeš skvěle přecházet od tajemné a lehce strašidelné scény u Děsmana až po hlubokou melancholii v podkroví. Emoce hlavní hrdinky, zejména její stesk a pocit osamění, jsou uvěřitelné a závěrečné setkání s Rogasem působí velmi dojemně. Snová pasáž, kde hrdinka pozoruje ostatní postavy, krásně podtrhuje celkový pocit nostalgie a touhy po návratu.
Provedení – ★★★☆☆
Text se čte poměrně plynule a má dobré tempo, ale stylistika a formální úprava by si zasloužily více péče. Často ti chybí mezery za interpunkcí a dialogy občas působí trochu strojeně kvůli opakování uvozovacích sloves (zeptala jsem se, odpověděl). Zkus více pracovat s popisy a zpomalit děj, aby scény nevyznívaly jen jako strohý výčet událostí, tvůj příběh si ten prostor rozhodně zaslouží!
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibný a emotivní text, ze kterého čiší obrovská fantazie a láska k vytvořenému světu. Ačkoliv má po formální stránce určité mouchy a potřeboval by pečlivější korekturu, jeho srdce a myšlenka čtenáře spolehlivě zasáhnou. Určitě v psaní pokračuj, máš skvělý cit pro budování atmosféry a tvorbu zajímavých postav!