Ínemak se na mě zašklebil když jsem si zase stěžovala,přísně mi řekl:,,Je pro tebe nejlepší,abys zůstávala ve věži pro svoje dobro a bezpečí, aby si tě nespletli náhodou se zlou věštkyní!”Štípl mě do tváře a protivně se na mě šklebil, nutil mi to nedobrý pití, když jsem se nechtěla napít,poručil Ohynovi:,,Dohlédni aby to vypila,nebo jí to okamžitě nalij do pusy!” Pak ode mě vstal,díval se,jak mi Ohyn nutí pohár a jak mě s tím polil,šel ke dveřím a ještě připomněl: „Žádné hlouposti!“
Zamkl nás ve věži,volala jsem na Ínemaka, aby se vrátil a nechal nám tu svícen,protože ho odnesl sebou,ale nevrátil se!Nechal mě tam v temnotě s bezduchým Ohynem ,který se snažil stát u dveří, ale se sotva držel na nohou!
Tak jsem si řekla,že naschvál budu vyvádět hlouposti, jak to jen půjde! Chudáka Ohyna jsem odvlekla polomrtvého do obří postele, byl tak vybledlý, zašedlý a sotva si lehl, tak tvrdě zaspal!
Bojka je jediná moje naděje
Šla jsem za závěs a volala do kašny na Bojku, aby pro mě zase přišel! Objevil se tak rychle a bez řečí mě stáhl do vody do hloubky, až jsme se dostali kanálem do víru do podzemní řeky, kterou rozlili vodní obludy do celé říše. Bylo to tam zatopené, až k paláci, dřívější cesty byly potoky a Silverův bývalý palác byl zčásti taky pod vodou!
Bojka se ani neptal, kam si přeju, stačil mu jediný pohled do mých očí, aby věděl, že si nejvíc přeju vidět Silvera! Nebyl tak neoblomný jako Ohyn, i když to bylo pro něho moc nebezpečné, provázel mě a přemluvila jsem ho, aby šel se mnou i do svatyně, kde vězní Silvera! Bojkovi se to nelíbilo, ale řekl: „Tak dobře, podíváme se, jestli vůbec ještě žije.“
Konečně u Silvera ve svatyni
Měli jsme štěstí. Ke svatyni akorát připlul na voru plecháč, který se o Silvera stará, ale musí platit propustky strážím a také jim nosí jídlo. Tak zaplatil propustku i za nás, protože jsem mu slíbila, že mu to vrátíme, hned jak to půjde. Vidět bývalého stříbrného krále v zajetí bylo smutné. Ležel ve svatyni v řetězech na takové barevné hoře kytek. Plecháč Silverovi posloužil, dal mu jídlo i pití, ale Silver prosil jen o spací lék, aby to všechno hrozné, co se mu přihodilo, mohl zaspat a probudit se, až ho někdo zachrání. Má naději?
Chtěla jsem blíž k Silverovi, abych mu mohla říct, že se ho pokusím zachránit, aby věděl, že má naději. Ale byl taky tak znavený, zemdlený, zesláblý, podobně jako Ohyn! Moc nevnímal, možná ani nepoznal, kdo jsem? Hlídači nás od Silvera už vyháněli pryč a mě to vadilo! Zeptala jsem se plecháče: „Můžeš mi prosím poradit, jak by se dal Silver zachránit?“
Plecháč řekl: „Vodní král chce za Silvera moc vysoké výkupné, které těžko kdy někdo bude moct zaplatit, takže asi nijak! Byla by možnost ještě porazit vodního krále, ale ten je teď spřátelený s obrem! Možná kdyby se pohádali a obr zabil vodního krále sám?“
Bojka se urazil
Bojkovi vadilo, že mám pořád na mysli, jak zachránit Silvera, urazil se a odplul pryč bez rozloučení! Bylo mi to moc líto, volala jsem, ať se nezlobí, ale už se nevrátil. Plecháč mě na voru dovezl k mostu a řekl: „Raději bys měla jít domů a nezdržovat se tu, je to tady všude moc nebezpečné!“
Hlasité předčítání