Maminka seděla u postele a měla ruce opřené o sedadlo a hlavu složenou do rukou a spala a já bysem jí tak rád vypravoval o džungli, o těch tygrech, jak jsem jich zastřelil nejméně šedesát. A mě bolela hlava a měl jsem sucho v ústech a teď nevím, jestli to všecko je prauda, nebo se mně o tom lovu a vůbec jenom zdálo.
Ale jak by se mně to mohlo jenom zdát, když přece tadyhle já sedím na slonu, za mnou sedí Eva Svobodová a ukazuje na Zilvara, který seděl pod altánkem s princeznou, to přece nemůže být žádná mýlka.
A slyším docela jasně, jak mně Eva šeptá: „Ty, Péťo, poslouchej, – slyšíš?“
„Slyším,“ pravím, „a co je?“
Ona praví: „Pepek Zilvar a princezna spolu mluví.“
„Ať si mluví,“ pravím, „mně je to fuk.“
Eva, celá rozpálená, oči navrch hlavy, povídá: „Ale oni přece spolu chodí, hloupinkej.“
„Když chodí, tak ať chodí,“ pravil jsem lhostejným hlasem.
„Jéžiš, Péťo,“ vzkřikla Eva, „jak můžeš tak hloupě mluvit! Ale oni spolu doopravdy chodí!“
„Cože?“ podivil jsem se. „Že by se Pepek Zilvar zahodil s nějakou princeznou, to přece nemůže být. To bych ho nesměl znát.“
„Když ti říkám! Já jsem si dala dobrý pozor. On se na ni kouká, ona se zas na něho kouká a vůbec se na sebe koukají, jako by se viděli poprvé.“
Tak jsem se na ně koukl a skutečně: Pepek se koukal na princeznu, ona se zase koukala na něho, koukali se na sebe pořád pryč. Tak jsem to pravil všem hošům a oni se taky dívali a viděli, že se na sebe koukají a že spolu mluví, pročež všichni poznali, že spolu doopravdy chodí. Čenda Jirsák se jedním dílem velice chechtal a jedním dílem se na Zilvara příšerně šklebil a Zilvar mu tajně ukázal pěst, jako že si to s ním rozdá. Čenda kývl, jako že rozumí, a dál se příšerně šklebil v jednom kuse. Zilvar pravil princezně: „Okamžik, slečno,“ a vylezl z toho altánku a svezl se ze slona dolů a přistoupil k Čendovi a otázal se ho, co se má co v jednom kuse příšerně šklebit, ať se příšerně šklebí na svou babičku, nechce-li, aby mu hnusně zmaloval ciferník, že ho vlastní matka nepozná.
Čenda hrdě odvětil, že by se na to podíval, že se nějakého poťachtaného ženicha nelekne a že vůbec žádní ženichové nemají na něho fousy.
Tak Zilvar pravil, aby Čenda přišel zítra kvíčerou k té benzínové pumpě, co stojí na náměstí v Kalkutě, a tam že si to s ním rozdá.
Hlasité předčítání