Povídka

Další noci po úplňku
Četba díla zabere cca 25 min.

Ušklíbla se na mě a zeptala se: „A co tvoje znamení? Už ti ho obr zrušil?”

Ztěžka jsem kývla. „Jo. Jinak bych tu už dávno nebyla.”

Zasmála se zle a protivně řekla:

„Bezva. Jsi moje sokyně. Kdybych chtěla, podříznu tě tu na místě, ale asi by mi to obr jen tak neodpustil. Díky tobě mám ošklivé jizvy po tom tvém bleskovém útoku. Nemysli si, že ti to jen tak odpustím!”

Pokývla jsem a vysvětlila jí:

„Je mi to líto. Stalo se to poprvé, že mi z dlaně vyjel blesk. Pak mi Čaroměn znamení uspal. Od té doby se nic neděje… ale pokud se znamení znovu probudí—”

Rezavá princezna mě chladně přerušila:

„Tak přijdeš o ruku. Obr ti ji uřízne. Nebo to přikáže mně, a já to udělám s radostí.”

Napjatě jsem zakroutila hlavou a vyhrkla:

„Tak tě může znovu zasáhnout blesk!”

Zakroutila očima,naštvaně zafuněla:

„Je mi to jedno! Moran je pryč! Odjel! Víc nešťastná být už nemůžu!”

Na chvíli se odmlčela, pak na mně přimhouřila oči.

„Ale vidíš—odjel i tobě. A ty po něm ani nevzdechneš. Jsi tak falešná. Miluješ ho vůbec?”

Pevně jsem kývla,řekla jsem:

„Mám Morana ráda. Přeju mu štěstí s Karmínou. Byl tak nadšený, že ho pozvala na turné. Určitě se brzy vrátí… nebo si snad myslíš, že už s Karmínou zůstane?”

Odfrkla: „Nevím. Podle mě je Karmína ta nejsvůdnější žena bez konkurence. A Moran? Pouze další obdivovatel v jejím stínu. Je možné, že se vrátí zklamaný… ale jak to mám do té doby vydržet?!”

Začala bez sebe vztekem kopat do mříží, řvát, mlátit kolem sebe

Začala bez sebe vztekem kopat do mříží, řvát, mlátit kolem sebe. Pak odešla a já osaměla.

Bylo mi těžko. Chtělo se mi brečet kvůli Moranovi.

Najednou se voda pohnula.

Objevily se vlny—velké, hladové—valily se směrem ke mně. Pokusila jsem se vstát na lavici, ale byla jsem pevně připoutaná k mříži.

Zděšeně jsem vykřikla: „Pomoc! Už tu nechci být! Normane! Něco tu je! Prosím, dostaň mě odsud!”

Voda se rozvlnila.

Z temných hlubin se vynořila obluda.

Ohavná, zlověstná, její oči hypnoticky zářily a točily se v nestvůrné spirále.

Ztuhla jsem.

Zírala jsem na ni s otevřenou pusou,zašeptala jsem:

„Co jsi zač?”

Obluda zabublala.Postavila se a opřela do mříží,mříže nečekaně povolily a ona se na to vyděsila,protože celá jedna strana mříží se zhroutila do vody,byla jsem s toho tak v šoku,že jsem jen nehnutě hleděla a čekala,co dál?

Najednou se otočila a zmizela pod hladinou. Co to bylo?

Oddechla jsem si,ale vzápětí na to mě znovu začali okusovat šaty ti podivíni,dokonce se rozhodli mi hryzat i do pout a to mě těšilo,asi to jsou provazožrouti?Ale co když pak kousnou i mě,snažila jsem se je zahnat a spustila zase s plných plic jekot.Příšeráci se lekli a zmizeli pod vodu,najednou jsem byla volná,pouta se mi rozpadly,uslyšela jsem podivný zabublání někde za sebou,tak jsem se raději snažila dostat ke schodům na horu ke dveřím,abych nemusela být v té hnusné vodě,byla jsem s toho celá špinavá.

Příšeráci se lekli a zmizeli pod vodu,najednou jsem byla volná,pouta se mi rozpadli,uslyšela jsem podivný zabublání někde za sebou,tak jsem se raději snažila dostat ke schodům na horu,abych nemusela být v té hnusné vodě,byla jsem s toho celá špinavá

V té chvíli se objevili Normanovi posluhovači. Beze slova mě chytli a odvedli k Normanovi.

6. Další horor u Normana 

Seděl u stolu s pohárem, obklopen podivnou bandou. Některé tváře jsem poznávala z oslav u obra. Všichni na mě nenávistně zírali.

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
1. Dlouhý čas s Normanem Obr Ínemak mě dál nechával u Normana, přestože bylo jasné, že jejich s...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
  Bylo mi asi čtrnáct nebo patnáct. Jezdil jsem tehdy každé léto na tábory. A taky pak býva...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Stopařka
Kužely reflektorů Davidova auta se právě rozstříkly do ojíněné aleje za hranicí provinčního m...
1. Obr Ínemak s Normanem nekončí Nevím, proč jsem si vlastně myslela, že po tom všem, co se stal...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když mě přestěhovali. Slyším, jak se je...
Nové dobrodružství ze snů Rogas se zlobí Byl chladný večer, když jsem se objevila na prahu ...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
Něco se změnilo... Další příběhy z Temnoviště: Zdálo se, že u obra v temném hradě se s...
  Se stromy si hrál jemný vítr. Z kašny proudila voda střídajíc jedny a druhé proudy. Na...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. Velkolepá paní Karmína v Temnovišti Obr mě přivedl do Temnoviště, když už byla ohni...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Dálnice
Ráno na počátku léta byl provoz na příjezdu k dálnici hustý a vcelku plynulý, jak bývá obvykl...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Po celý den procházel mrazivými lesy, jejichž vrcholky šlehal mrazivý vítr. Sníh pod stromy byl p...
předchozí část zde   III. Hostimil Čajovna Hostimil ležela v zapadlé zatuchlé křivolak...
           1. Podivný čaroděj u obra Ínemaka   Když mě obr přivedl do sv...
Návrh bez názvu (1)
Všechno to začalo ve čtvrtek. Těžko říct, jestli to byla náhoda nebo ne, ale stalo se to obyvat...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
Vyznání krásné a sebevědomé ženy   Vždycky, když něco dělám, říkám si Horákov...
1.Koho nechci potkat? Když mě obr přivedl k němu do hradu v Temnovišti, tvářil se zamyšleně,ani...
Ten pocit, vidieť ho ruka v ruke s ňou. Ten pocit stáť tam a tváriť sa, že mi je to jedno. ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah

×

Vyberte stránku