Povídka

Tajemný čaroděj a prokleté znamení
Četba díla zabere cca 32 min.

„Záleží, jak moc je ta proměna náročná na energii,” odpověděl. „Ale Ohyna ještě zvládnu. Obra už ne—ten je příliš složitý na udržení. Ale co říkáš, jak jsme zvládli spolu vysvobodit Nata?! Bylo by škoda připravit tě o znamení. Nemusíš se bát, jen ti ho uspím—nezmizí tak úplně, jak si obr myslí.”

To mě trochu potěšilo,ale připomněla jsem mu:

„Ale pak tě obr zavře do vězení!”

Čaroměn se jen pousmál. „Ale nezavře,toho se nebojím a ty se taky neboj! To znamení ti aktivoval on sám… a taky černá propast! Pamatuj si—kolikrát jí propadneš, tolik síly znamení nabere. Kolikrát obr zahřmí a zablýská, tolik blesků se v něm zachytí. Kolikrát tě rozpláče nebo přivede do úzkých, tolikrát se znamení projeví kouřem a ty pak zmizíš. Když ti znamení uspím, nebude se nijak projevovat. Dokud tě znovu nehodí do černé propasti.”

Přikývla jsem, když mi ukázal, abych posvítila na trávu. Za lesem se rozprostřela louka. Dál už vedla cesta k jezeru.

Čaroměn začal sbírat bylinky, rostliny a podivné kořínky. Namačkal je do pytlíčku, který jsem měla pověšený na předloktí.

Pak jsme narazili na velkou ohradu.

Uvnitř stáli nádherní koně a zvláštní ptáci. Užasla jsem: „Co to je?”

Čaroměn se zasmál:,,Povozíme se!”A vysadil mě na jednoho koně. Bylo to nádherné! Cítila jsem, jak mě unáší rytmem svých kroků…

Po chvíli mi pomohl seskočit na druhé straně ohrady. Přivedl ke mně jednoho z těch podivných ptáků,na jednoho mě posadil a uklidnil mě:

„Neboj, není nebezpečný,pohlaď ho,neublíží ti! Sveze tě až k jezeru!”

Ale zavrtěla jsem hlavou. „Raději půjdu pěšky!”

Čaroměn s tím nesouhlasil:,,Nebuď se všeho pořád tak vyděšená!”

Tak jsem se chvíli udržela na jeho širokém hřbetě,ale pak jsem seskočila—stejně jsme tam už skoro byli

Tak jsem se chvíli udržela na jeho širokém hřbetě,ale pak jsem seskočila—stejně jsme tam už skoro byli.

Kolem jezera i ve vodě jsem zahlédla tvory, jaké jsem nikdy předtím neviděla,zeptala jsem se:

„Co jsou zač?”

Čaroměn se pousmál. „Rohejšovic vodní sbírka. To ale není všechno—počkej až uvidíš vodní draky!”

Zarazila jsem se a zamyšleně se podívala na Čaroměna: „Kdo je vlastně Rohejš?”

Čaroměn se na mě podíval nechápavě. „Jak to, že to nevíš? To je přeci obrův důležitý pastýř a chovatel. Největší odborník na všelijaké zvířectvo, pratvory, monstra a vodní obludy! Rohejš je tu všude známý. Kdyby věděl, že ho neznáš, byl by opravdu podivený—jako právě teď já!”

Kývla jsem: „Obr mě Rohejše nikdy nepředstavil. Jen se o něm jednou zmínil Ohyn, když chytali stádo vzácných pakoňů.”

Čaroměn se ušklíbl:,,No já ti Rohejše taky nepředstavím,pochybuju,že by se tu jen tak objevil!”

Sotva to dořekl,tak nás vyděsil Nat Přivolávač,objevil se tu před námi a pozval nás k ohni.

S Čaroměnem se začali radit,kam by se měl Nat schovat, aby o něm obr nevycítil ani stopu?

S Čaroměnem se začali radit,kam by se měl Nat schovat, aby o něm obr nevycítil ani stopu?

6. Je znamení prokletí?

Nat se najednou rozhodl: „Musím změnit podobu a pomoct Normanovi dostat se z vězení!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
V zajetí obra Jak to bylo dál s obrem Ínemakem Obr mě ve věži víc hlídal a snažil se zabránit ...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
1. Zpátky v Temnovišti Vracela jsem se k obrovi Ínemakovi do hradu v Temnovišti. Loudala jsem se kam...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
Duch a jeho příběh,jak to bylo dál? Když duch zjistil, že jeho ztracená sestra se stala objetí z...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
  Rozrazily se dveře obchodu. Jednoho z bratrů držel prodavač za límec a tlačil s ním to...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
předchozí část zde   V. Příběh ne tak úplně obyčejného šílenství Náběh byl poma...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
0