Povídka

Dopis v nesprávné schránce
Četba díla zabere cca 22 min.

„To je nějaký tvůj nový blbeček?“

„Je to můj muž. Radím ti, abys odešel,“ zaznělo zpoza Jackových zad.

„Je to tak?“ chytil mě za obnošenou kravatu.

„Je to tak,“ řekl jsem – nenapadlo mě nic lepšího.

První facka přiletěla ze slunce. Jako když útočí nacisti. Prásk. A já ochutnal ten prach na zemi. Cítil jsem se jako to ubohé prádlo. Odkudsi zaznělo moje jméno a taky slovo vstávej.

Tak jsem vstal, napřáhnul jsem se a zkusil toho chlapa trefit pěstí. Možná jsem u toho neměl zavírat oči. Ruka mi proletěla větrem, načež jsem dostal další ránu přímo do břicha. Zvedl se mi žaludek a já vrhnul oběd, co jsem si dal v hotelu Jackovi přímo na polobotky.

„Ty hajzle jeden!“ zařval překvapeně.

Já toho ihned využil a vší silou jsem ho kopnul do koulí. Okamžitě se za ně chytil – asi jsem se trefil. Jestli měl koule tak velké jako ruce, muselo to pro něj být výsostně nepříjemné. A jak tam tak klečel přede mnou, vyslal jsem na průzkum pravačku. Tentokrát dorazila do cíle.

Jenomže Jack ne a ne vzdávat svůj boj. Vyskočil na nohy a s výrazem pomateného pštrosa se na mě rozběhl. Říkám rozběhl, protože to už jsem vedl Elen do domu – jakože do bezpečí. Skočil mi přímo na záda a svalil mě k zemi. Praštil jsem se čelem o nějaký kámen. Cítil jsem, jak mi z rány teče krev. Váleli jsme se po sobě jako dvě děti, zatímco Elen zmizela v domě. Napadlo mě, že jestli tady teda už doopravdy zemřu, bude to alespoň z lásky.

Rval jsem se jako nikdy. Snažil jsem se vybavit si vzpomínky na všechny ty zápasy v boxu, o kterých jsem dělal domyšlené reportáže. Máchal jsem kolem sebe, jak jsem mohl, kryl se, i když mnohdy neúspěšně a poskakoval, abych toho hromotluka unavil.

Sotva jsem byl na nohou, ihned mě strhnul k zemi. Chytil mě pod krkem a začal škrtit. Svět se mi zmenšil na pohled na ječící Elen. Ach Elen, jsi tak nádherná a dokonalá, až se o tebe musí muži mlátit. Co víc by si žena mohla přát? A pak Elen ukázala směrem k příjezdové cestě a těsně předtím, než mě opustilo vědomí, mě ten medvěd pustil.

Otočil jsem se na záda a uviděl policejní auta, jak přijíždějí k domu. Z jednoho vyskákali dva strážníci a hnali se za hromotlukem. Praštili s ním o kapotu, dodělali obuškem, naložili do auta a odjeli. Bůh žehnej malým městečkům a tamějším policajtům, co tam skomírají nudou! pomyslel jsem si, než jsem omdlel.

Probudil jsem se na místě, které vonělo jako pivoňky nebo tak něco. Ležel jsem na gauči. Dům byl plný dřevěných dekorací a obrazů. Jako by se člověk nastěhoval do uměleckého díla. Bylo to útulné a klidem naplněné místo. Připravené na upřímnou lásku.

„Jsem v ráji? Už je po mě, že?“ řekl jsem do prázdna.

„Není po tobě,“ zazněl jemný hlas.

Položila na stůl přede mě šálek čaje a pohladila mě po vlasech. Zadíval jsem se jí přímo do očí. Láska mi zalila mé prázdné srdce až po okraj a já věděl, že z tohoto místa už nikdy nechci odejít…

O autorovi

Ondřej Bezstarosti

Autor píšící prózu, ve které se zaobírá mnohdy existenčními tématy. Své postavy staví do dilemat, či hran jejich životů.
Psaní se autor věnuje od chvíle, kdy napsal první milostnou báseň holce v osmé třídě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
1.Pozvání k Normanovi Obr Ínemak seděl u krbu, jeho mohutná ruka pevně svírala pohár. Oheň v ...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
  Mraky se rozestoupily. Už přestalo pršet. Vylezl zpod přístřešku, zadíval se na nebe a na...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Vláček
Třpytivý odlesk potoka přilákal unavenou dvojici, aby se osvěžila v chladném proudu lesního pram...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
  Jak zachránit Bojku Rybáka? Bojka mi ležel v hlavě celý den,měla jsem pořád před ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
1.Potopa ve věži Obr Ínemak po tom, co mi minule Čaroměn uspal znamení ve dlani, se začal chova...
,Rogas’Když jsme s Alexem zaspali u krbu v jejich chatě, měla jsem pak moc děsivý sen ze kterého ...
1.Pozvání k Normanovi Obr Ínemak seděl u krbu, jeho mohutná ruka pevně svírala pohár. Oheň v ...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Eliška seděla na lavičce před nemocnicí, zabalená do šedého kabátu, který jí byl vždycky troc...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
1. Obr propouští Normana a jeho dceru Obr Ínemak se na mě pořád zlobil. Nejen kvůli zatopené ...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku