2. S Marmondem ve věži
Hned, jak se za námi zavřely dveře od věže Marmond na mě zahučel:
,,Snaž se tu být v klidu a nechtěj nikam utíkat za Silverem!“
Tak jsem to slíbila a zeptala jsem se ho:
,,Proč jsi chtěl se mnou zůstat ve věži?“
Marmond na to zafuněl:
,,Taky moc nemusím ty souboje! A Norman se zdá být obrův favorit!“
Unaveně jsem na to kývla,lehla jsem si na postel.Marmond se nade mě naklonil a pokýval hlavou:
,,Vím,že bys tu chtěla mít raději Ohyna,ale musíš uznat,že jsem se docela dlouho snažil plně obsazovat obrovu pozornost, jen abys ty mohla být s tím svým Ohynem! Všimla sis určitě,jak to Ohynovi moc vadí,že jsem se rozhodl pomoct obrovi posilnit jeho bojovníky a připravit všechny na vítězný souboje se Zoltygy! Výhra je naše,obr bude nadšený a část odměny je má!“
Podivila jsem se:,,Ty jsi ale s obrem netrávil čas jen kvůli mně,abych mohla být s Ohynem!“
Čaroděj se zasmál:
,,Ale no tak,snad bys mi to neměla za zlé?Jsi možná pořád oslabená tou uspávací omamnou lázní,ale taky si myslím,že tě hlavně oslabil Devítijed,kterým tě tenkrát přiotrávila Normanova dcera a ten jed je pořád v tobě!Jedno s druhým je dohromady moc!A pak vím o tom stínu!Ty bys s ním mizet do minulosti neměla!Necháváš mu tím hodně své energie a kdyby věděl obr o tom stínu,moc by se na tebe nazlobil!Mám mu o tom říct?“
Marmond vypadal divně,zeptala jsem se ho:,,Jak víš o tom stínu?“
Marmond váhavě odpověděl:,,Sleduju tě!“
Zvedla jsem udiveně obočí:,,Proč?“
Marmond na to pohl ramenem,pak si povzdechl:,,Na to ti neodpovím!“
Ale já jsem něco divného tušila,zeptala jsem se:
,,Ty znáš Čaroměna a Nata Přivolávače a víš,kde jsou?“
Marmond kývl:,,Ano,znal jsem je,už nejsou…!“
Objal mě a smutně dodal:
,,Už jsou oba v zemi mrtvých!“
Zakroutila jsem hlavou,přišlo mě,že neříká pravdu,vyhrkla jsem:,,Jak to víš?“
Chtěla jsem se vysmeknout s jeho objetí,ale nedovolil mi to,zašeptal:
,,Zabil jsem je!Oba!“
Zhrozila sem se a vykřikla hrůzou:,,Proč?Proč jsi je zabil?“
Začal mě uklidňovat:,,Musel jsem! O tom ti povídat nebudu, byl to spor jen mezi nimi a mnou!“
Nervózně jsem vykřikla:,,Chci,abys mi to všechno vysvětlil,prosím,jinak ti neuvěřím!“
Marmond mi hned na to vykroutil obě ruce za záda a zalehl mě,hrubě na mě zasyčel:
,,Ano, jsem hnusný,zlý a odporný, nenáviděli mě, chtěl jsem je prásknout obrovi a získat za ně od obra odměnu!Ale při pokusu je oba dostat k obrovi se mi to vymklo…nedalo se nic dělat!“
Rozbrečela jsem se,znenáviděla jsem Marmonda a řekla jsem,že to na něho řeknu obrovi,taky že mi ublížil!
Marmond mi začal vyhrožovat,nervózně na mě mlaskl a nadechl se:,,Ty mu nic říkat nebudeš! A jestli obrovi budeš žalovat, tak ublížím Ohynovi!To chceš,hm?”
Pořád se ke mně tiskl,zašeptal zlostně:
,,To spíš já na tebe povím,že se necháváš unášet stínem,když tě obr nehlídá!Možná zařídím,aby tě obr zavrhl!Chceš být na vždycky zapečetěná v nepropustné truhle a zapovězená?Možná skončíš v odpadní jámě!Možná napřed uvidíš něco moc hrozného,jak umírá tvůj milovaný Ohyn! Já Marmond jsem všehoschopný,když na to přijde!Měla bys se mnou být raději za dobře a neudělat nic,co by mě přimělo jednat zle,tak stejně,jako obra!”
Byla jsem s něho tak moc otřesená,že jsem zmizela domů!Dívala jsem se pak vyděšeně do tmy a nemohla se s toho dlouho nijak vzpamatovat!Objevil se u mě stín,pověděla jsem mu,co všechno jsem právě prožila s Marmondem. Stín mě uklidnil a zeptal se:
,,Asi po tom všem nemáš náladu na povídání o králi Silverovi?“
Kývla jsem:,,Ale jo,mám,jenom se bojím Marmonda!“
Stín na to zašeptal:,,Pokusím se s Mármondem promluvit,neměla by ses ho bát,není vůbec horší než obr,ani než Norman,ale je možná zákeřný a na to si musíš dát pozor a pro příště už s ním nikdy nezůstávej o samotě!“
Stín zmizel a já jsem do rána už nezaspala!
Hlasité předčítání