4. S Normanem
Tak jsem skončila zase s Normanem! Těžko říct, co má všechno Norman po tom všem co prožil, ještě v hlavě? Ale cestou do jeho hradu se choval v klidu! Dokonce byl v klidu i pak, co jsme přijeli a všichni ho vítali. Sice vypadali radostně,že je Norman zpátky,ale já si všimla, že to tak úplně není! Před Normanem se klaněli a vítali ho,ale pak za jeho zády vypadali jinak,jako by se Normana spíš obávali!
Norman se usadil ke stolu a mě nechal sedět zase se psy u krbu. Od stolu se na mě mračil,dal si zavolat svoji bandu,otevřeli sudy a slavili s Normanem jeho návrat. Stará pirátka se k Normanovi zase chovala moc svádivě a Normanovi to začalo vadit!
Vstal od stolu,odstrčil starou pirátku a naštvaně ,řekl:,,Jsem už moc unavený,tak tu dneska končím!Loučím se…jdu spát!“
Přistoupil ke mně,vzal mě hrubě pod paži a odvedl k sobě. do jeho komnaty. Bručel na mě:
,,Jestli mě naštveš,půjdu tě hodit do vězení,tak si to předem rozmysli!“
Vadilo mi,že se ke mně Norman tiskne,začala jsem se bránit a kousla jsem ho.
Norman zařval bolestí,dostal vztek a chytl mě,odnesl do hradního vězení,tam u dveří vzal pouta a spoutal mě,pověsil v hradním vezení na hák a nechal mě tam viset.
Pokývl:,,Když jsi taková,zůstaneš tady!Už si tě k sobě nikdy nevezmu!“
Pak odešel,práskl za sebou dveřmi a zamkl.Osaměla jsem a rozbrečela jsem se,zavolala:
,,Normané!Prosím,nechci tu být!Pomoc!“
Ale Norman už se nevrátil,vězení bylo nějak víc zatopený,i když jsem visela na háku,moje dlouhé šaty byly zespodu v té hnusné vodě a zase mi je trhali ty podivné vodní příšerky!
I když jsem skrčila nahoru nohy,nepomohlo to!Volala jsem o pomoc a nakonec se přeci jen pomoci dočkala!