3. Ínemak slaví vítězství
Když mě obr zase vzal k sobě do hradu v Temnovišti, bylo tam veselo. Měli oslavu. Byla tam dokonce Normanova banda! Norman zvítězil v souboji proti Zoltygům a většinu s nich pozabíjel!Ale cítil se oslabený a s toho všeho veselí nakonec zkolaboval, pak skončil v léčírně. Když byla oslava u konce a hosti se pomalu loučili a odcházeli, obr u stolu s Marmondem dřímali už opití a já jsem šla k Ohynovi,který stál unaveně u dveří,jak mu poručil obr. Chvíli jsme se na sebe jen tak mlčky dívali,ale pak jsme se objali!V tom procitl Marmond a probral obra. Ínemak se na mě nazlobil a rozzuřeně křikl:
,,Takhle to dál nejde!”
Poručil Ohynovi,aby šel připravit lázeň,ale pak znovu zaspal i s Marmondem u stolu, když je Ohyn budil,že je lázeň už připravená,ani se nepohli! S Ohynem jsme se na to zasmáli a šli do lázně sami!Bylo to moc krásný být zase o samotě s Ohynem v lázni! Pověděla jsem Ohynovi všechno to, co se stalo s Marmondem ve věži. Ohyn se na to zhrozil:
,,Tohle musím říct obrovi!Neboj,však si najdu vhodnou chvíli,kdy bude obr bez Marmonda, abych mu to řekl!“
A to se pak Ohynovi splnilo! Obr s Marmondem se najednou objevili v lázni,moc nás vyděsili!Obr mě poslal naštvaně s Marmondem do věže!Nechtěla jsem tam s ním,ale Marmond mě tam odvedl dřív,než jsem stihla protestovat! Možná mi chtěl ublížit,ale objevil se ve věži stín a Marmonda zadržel. Chvíli tam něco řešili, Marmond stín pak zahnal a přivolal obra, řekl mu o tom stínu a obr se nazlobil, ale myslím, že mezi tím stihl Ohyn s obrem o Marmondovi promluvit. Ínemak ke mně přistoupil, přísně řekl:
,,Vzpomínáš, co jsem měl v úmyslu, když jsi ležela v léčírně? Co jsem říkal,hm?Žádný Ohyn!Štveš mě!Jsi s ním v jednom kuse,už to takto dál nejde a budu tě muset poslat pryč!“
Chytla jsem Ínemaka kolem krku a pověsila se na něho,fňukla jsem:
,,Neposílej mě pryč,prosím!“
Marmond na to řekl:
,,Tvůj Norman vyhrál,už nemá žádný soupeře na porážku!Až se uzdraví a vyjde s léčírny,bude tu zase napadat Ohyna a dělat peklo,proto udělá pán nejlíp,když odejdeš s Normanem do jeho hradu!“
Ínemak se na Marmonda podíval a pokývl na něho:,,Musím si s ní promluvit o samotě!“
Čaroděj zmizel a obr na mě zakroutil hlavou. Přísně mi řekl:,,Žádný Ohyn,žádný stín a žádný Silver!A ani žádný Marmond!“
Zlobil se,ale taky litoval,že to dopustil!Sedl si i se mnou pořád zavěšenou o kolo jeho krku do křesla u krbu,zavrčel:
,,Špatně jsem tě hlídal,pořád jsem se nechával něčím,nebo někým rozptylovat!“
Chvíli mě k sobě mačkal k sobě,pak mě ale od sebe odstrčil,zavrčel:
,,Tak mě to mrzí,ale musím tě poslat pryč! Vadí mi, že jsem ti tak dlouho dovoloval být s Ohynem! I s Marmondem se rozloučím,už mi jeho přítomnost začíná vadit! A ty půjdeš s Normanem do jeho hradu!“
Zakroutila jsem hlavou:,,Nechci s Normanem,tak s ním pošli Marmonda!“
Na to se obr zasmál:
,,Chodí mi snad Marmond za Ohynem? Nebo se s ním vadí,jako Norman?Jsi to zas jedině ty!!Ale neboj,nepřijdeš o moji společnost,kdykoliv tě budu potřebovat mít u sebe,přijdu pro tebe!S Normanem si poradíš, chci, aby Tě hlídal a držel dál od Ohyna, sebe i tebe.“
Když to obr říkal,brečela jsem,pak mě Ínemak uspal….
Další noc mě Ínemak odvedl za Normanem do léčírny. Norman byl po soubojích ještě docela oslabený,ale souhlasil,že se mnou odejde do jeho hradu a bude mě tam hlídat. Sliboval obrovi,že to spolu všechno zvládneme v pohodě,nemusí se vůbec obávat!
Hlasité předčítání