23.
Princep neskrýval potěšení, když vstal a vydal se kolem stolu ke dveřím. U Damina se zastavil.
„Jistě, ani mě nenapadlo nedát vám možnost se rozloučit…Ale ve svém zájmu, o naší dohodě prosím pomlčte. Půjdeme teď všichni společně do laboratoře, na vyšetření a konzultaci. Pak už nechte vše na nás. Máte moje slovo, že vše proběhne civilizovaně a naprosto bezbolestně. Ani o tom nebude vědět. Spoléhám na vás.“ Při těch slovech položil ruku Daminovi na rameno a chystal se otevřít dveře a zavolat Soru. Damin ale bleskurychle jeho ruku sevřel svojí levačkou a zkroutil mu ji za zády, takže se Princep musel okamžitě s bolestivým povzdechem skrčit. Ve stejném okamžiku hmátl Damin pravou rukou na doktorův stůl a sebral z něj ozdobný nůž na dopisy s asi deseticentimetrovou, tenkou a ostrou čepelí. Tu okamžitě přitiskl doktorovi pod spodní pravé žebro tak prudce, že projela jeho pláštěm, sakem i košilí a zastavila se na jeho kůži.
Princep zalapal po dechu a přestal klást odpor a snažit se vymanit z Daminova stisku.
Ten byl koneckonců až příliš pevný na to, aby se mu to povedlo.
„Tak…teď budeš dělat, co ti řeknu, jinak to do tebe zabodnu, jasný?“ zašeptal Damin.
„A já to klidně udělám, je mi to fakt jedno.“ Doktor přikývl: „Damine, tohle je zbytečné, já vám slibuji, že…“ Damin mu ze vzteku ještě víc zakroutil rukou, takže doktor bolestivě zasténal a ještě víc se pokrčil v kolenou.
„Dost těch keců – mluvit budeš, až ti řeknu. Jestli ne, tak umřeš. Teď půjdeme ven. Ty všem řekneš, aby šli pryč a nechali nás odejít. Jestli se něco posere, zabiju tě. Jestli se dostaneme v pohodě ven, tak tě nechám jít.“ Nečekal na odpověď a s doktorem před sebou se začal sunout směrem ke dveřím.
„Otevři a pošli toho chlapa pryč. Pak pojedeme výtahem dolů.“ Doktor otevřel dveře a oba pomalu vyšli z kanceláře. Opodál dřepěla Sora, opírala se zády o zeď a hleděla přes chodbu z okna. Kousek od ní stál její hlídač a bedlivě ji pozoroval.
Oba se však okamžitě podívali ke dveřím, když slyšeli jejich otevírání. Jejich výraz se okamžitě změnil, protože hned poznali, že něco není v pořádku. Muž – hlídač udělal krok směrem k doktorovi, ale ten ho okamžitě zarazil: „Stůjte! Nic nedělejte a jděte pryč.“ Když ucítil špičku nože, která tlačila víc a víc na jeho kůži, dodal: „A nevycházejte, dokud vám neřeknu. Nic nepodnikejte. Nechte nás odejít.“ Damin spokojeně přikývl a kývnul na Soru: „Přivolej výtah, jdeme pryč.“ Překvapená Sora se nevzmohla na slovo a rozběhla se k výtahu. Zmáčkla tlačítko a znova se překvapeně podívala na zvláštní chůzi Damina, který před sebou strkal podivně zkrouceného Princepa. Než oba došli k výtahu, jeho dveře se otevřely. K Daminově úlevě byl prázdný. Všichni tři nastoupili a Damin po dvou vteřinách přemýšlení řekl Soře, aby zvolila jako výstupní stanici podzemní parkoviště. Ta opět poslechla a teprve když se výtah rozjel, všimla si nože v Daminově ruce, který nepřestával mířit přímo do Princepových útrob.
„Co to děláš?“ vyjekla. „Proč?“ „Musíme pryč. Chtěli tě zabít a mě s Infel vymýt mozek.“ objasnil jí stručně Damin.
„Proč?“ zeptala se s vytřeštěnýma očima Sora.
„Potom.“ odbyl ji stručně Damin. „Nejdřív se musíme odtud dostat.“
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh má vynikající a nosnou sci-fi zápletku, která čtenáře okamžitě zaháčkuje. Motiv tajné organizace manipulující dějinami pomocí přesunu vědomí je sice známý, ale osobní rovina s dvojčetem a nečekaný závěrečný zvrat s Infel mu dodávají skvělou originalitu. Zápletka je promyšlená a odhalení na konci funguje naprosto perfektně.
Atmosféra – ★★★★☆
Skvěle se ti daří pracovat s náladou – od počáteční beznaděje a deprese hlavního hrdiny plynule přecházíš do napínavého thrilleru plného paranoie. Emoce postav, zejména zmatek Damina a šok Sory, působí uvěřitelně a vtáhnou do děje. Možná jen scéna v doktorově kanceláři trochu ztrácí tempo kvůli dlouhému vysvětlování, což lehce brzdí jinak výborně budované napětí.
Provedení – ★★★☆☆
Text je velmi čtivý, má spád a plynule odsýpá, což je u tohoto žánru to nejdůležitější. K dokonalosti by pomohlo trochu zkrátit doktorův dlouhý monolog a více věcí ukázat v akci, aby dialogy působily ještě přirozeněji. V textu se objevují pravopisné chyby (např. shoda přísudku s podmětem jako “vlasy byli”, “oči sledovali”) a chybějící interpunkce, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský styl je opravdu chytlavý.
Celkové hodnocení:
Před sebou mám velmi slibný a napínavý sci-fi thriller, který ukazuje tvůj velký cit pro gradaci děje a tvorbu nečekaných zvratů. Ačkoliv text potřebuje ještě trochu péče při korekturách a uhlazení některých vysvětlovacích pasáží, jako celek funguje skvěle a nutí čtenáře hltat každou další stránku. Určitě v psaní pokračuj, máš výbornou fantazii a schopnost vyprávět poutavé příběhy!