21.
V kanceláři zavládlo naprosté ticho. Doktor Princep oba nechával vstřebat všechny ty informace. Sora vytřeštěně zírala na desku stolu, Damin zprudka oddychoval a zkoušel si v hlavě srovnat to, co teď slyšel. Hlavně tu pasáž, ve které doktor mluvil o tom, jak ho oddělali na operačním sále, aby nějaký chlápek nemohl kšeftovat s jakýmsi programem na posílání dat. A ten chlápek je teď vlastně on. Pak už to nevydržel a rozesmál se: „Ty vole, tak to je dobrý…o tohle tady teda fakt jde? A co s tím jako kurva teď hodláte do prdele dělat?“ Poslední slova už skoro křičel a nevědomky přitom vstal.
„Řeknu vám ihned co budeme dělat. Tedy spíš co můžeme dělat. Jen se prosím uklidněte, ano?“ Princep pomalu vstal, naklonil se přes stůl a pomalu usadil Damina zpátky do židle.
„A co jste myslel tím, že za to můžu já? Jak to, že za to můžu sakra já? Co s tím mám společného?“ vyštěkla náhle Sora.
„Hned se k tomu dostanu“ řekl pomalu a trpělivě Princep. „Věci zkrátka nefungovaly, jak měly. To že jste tady, je toho koneckonců důkazem. Podle všeho se v těle pana Hospeho usídlilo vaše vědomí a jeho tam zůstalo, což je v pořádku. Ale to vaše si uchovalo jakýmsi způsobem spojení s vaším životem. A podle mojí teorie a podle dat, které máme, je důvodem vaše sestra. Přesněji řečeno to, že jste dvojčata. I seriózní vědecké výzkumy dnes dokazují, že mezi sourozenci, zejména pak dvojčaty může vznikat velmi silná, nehmatatelná vazba. Vazba, která i po smrti jednoho z nich uchovává část vědomí v těle toho druhého. Proto, pane Damine jsme nebyli schopni zcela oddělit vaše vědomí a dostat ho pod naši kontrolu. Proto jste se nechoval zcela podle našich instrukcí a proto jste teď tady. A společně musíme přijít na to, co budeme dělat.“
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh má vynikající a nosnou sci-fi zápletku, která čtenáře okamžitě zaháčkuje. Motiv tajné organizace manipulující dějinami pomocí přesunu vědomí je sice známý, ale osobní rovina s dvojčetem a nečekaný závěrečný zvrat s Infel mu dodávají skvělou originalitu. Zápletka je promyšlená a odhalení na konci funguje naprosto perfektně.
Atmosféra – ★★★★☆
Skvěle se ti daří pracovat s náladou – od počáteční beznaděje a deprese hlavního hrdiny plynule přecházíš do napínavého thrilleru plného paranoie. Emoce postav, zejména zmatek Damina a šok Sory, působí uvěřitelně a vtáhnou do děje. Možná jen scéna v doktorově kanceláři trochu ztrácí tempo kvůli dlouhému vysvětlování, což lehce brzdí jinak výborně budované napětí.
Provedení – ★★★☆☆
Text je velmi čtivý, má spád a plynule odsýpá, což je u tohoto žánru to nejdůležitější. K dokonalosti by pomohlo trochu zkrátit doktorův dlouhý monolog a více věcí ukázat v akci, aby dialogy působily ještě přirozeněji. V textu se objevují pravopisné chyby (např. shoda přísudku s podmětem jako “vlasy byli”, “oči sledovali”) a chybějící interpunkce, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský styl je opravdu chytlavý.
Celkové hodnocení:
Před sebou mám velmi slibný a napínavý sci-fi thriller, který ukazuje tvůj velký cit pro gradaci děje a tvorbu nečekaných zvratů. Ačkoliv text potřebuje ještě trochu péče při korekturách a uhlazení některých vysvětlovacích pasáží, jako celek funguje skvěle a nutí čtenáře hltat každou další stránku. Určitě v psaní pokračuj, máš výbornou fantazii a schopnost vyprávět poutavé příběhy!