V tu chvíli se otevřely dveře a do komnaty vstoupila rezavá princezna, která včera odešla s princeznou Lucindou. „Zdravím! Dnes se tu nic neslaví?” zeptala se.
Královna ji otráveně pozdravila. „Ne, jak vidíš, nic se tu neslaví,” odpověděla a pak se rozmrzele zeptala: „A co tu zase chceš?”
„Pohádala jsem se s otcem, pořád jen truchlí a není s ním žádná zábava!” Rezavá princezna si povzdechla.
„Tak se tu tedy bavte,” řekla královna. „Já se jdu uklidnit do lázně a pak spát, a pokud možno, aby mě nikdo nerušil!”
Odešla a obě princezny tu osaměly. „Co jí je?” zeptala se rezavá princezna.
Lucinda mávla rukou. „Je moc zklamaná otcem, a navíc tu nechal obrovu společnici, abychom se s ní zabavily, a zase někam s obrem zmizel. Na matku se sotva podíval.”
„To není nic vážného,” řekla rezavá princezna. „U nás doma je to mnohem horší! Otec se pohádal s tetou i s mojí společnicí, všechny seřval, a pak i mě, když jsem se jich zastávala. Čím je starší, tím je horší. Tvůj otec je aspoň krásný, klidně bych si to s tebou vyměnila!”
Lucinda se otřásla. „Tvého otce ti vůbec nezávidím, ale ten můj taky není moc fajn. Už abych byla s domu! Chceš slyšet novinu?”
„To víš, že chci!” odpověděla rezavá princezna zvědavě.
„Asi se budu vdávat!” Lucinda se zasmála. „Můj Glen o tom dnes mluvil s matkou, ale k otci se ještě neodvážil. Otci je to jedno, koho si vezmu, takže to vypadá, že bude brzo velká svatba!”
Radovaly se princezny a chichotaly se spolu, ale když si všimly, že je poslouchám, ztichly a podívaly se na mě. V tom okamžiku přišel Moran, šel rovnou ke mně, a než jsem stihla cokoliv říct, bez jediného slova mě zvedl do náruče, otočil se a vyšel se mnou ven. Byla jsem zaskočená, ale hned mi došlo, že to musel být rozkaz od obra.
Odnesl mě přímo k místu, kde se cvičili souboje,trénovali se tu různí podivíni,mezi nimi jsem poznala Bojku Rybáka!Obr ho měl na řetězech a když Ínemak uviděl,že mě konečně Moran přivedl,tak na mě pokýval a ukázal na Bojku,zeptal se:,,Poznáváš ho?”
Bojka byl jakýsi větší a mohutný svalouš,jeho lesklá šupinatá kůže se napínala,jak cvičil s holí a jeho dlouhé zelené vlasy mu vlály kolem hlavy, byl tak moc krásný a vadilo mi, že ho má obr na řetězech a přitom ho nutí,aby se předváděl a trénoval všechny ty, co tam byli a napodobovali jeho pohyby a pak Moran zahájil souboje a mě moc vadilo, jak mě Moran pořád k sobě zezadu tiskl a pevně mě držel! A taky se mně tak nenápadně dotýkal nosem a dýchal mi do vlasů! Obr se na mě ani nepodíval! Sledoval se zaujetím souboje Bojky s ostatními zajatci a mě to tam nebavilo! Otočila jsem se k Moranovi a řekla mu:
,,Měl bys mě pustit!”
Moran na to zakroutil hlavou a vzrušeně řekl:
,,Tvůj Ínemak mi poručil,abych tě sem dovedl a hlídal tě místo Ohyna!”
Tak jsem se udiveně zeptala:
,,Proč si od něho necháš poroučet,vždyť jsi taky král a obr je tvůj přítel!”
Nápad – ★★★☆☆
Vytvořil/a jsi velmi zajímavý a bohatý fantasy svět plný intrik, králů, obrů a magických bytostí, který má obrovský potenciál. Zápletka sice působí trochu epizodicky a přeskakuje od jedné události ke druhé, ale neustále se v ní něco děje, což udržuje čtenářovu pozornost. Zakončení ve stylu „byl to jen sen“ sice trochu ubírá na váze předchozímu ději, ale jako úvod do tvé fantazie to funguje dobře. Neboj se příště nechat hrdinku nést skutečné následky!
Atmosféra – ★★★★☆
Velmi se mi líbí kontrast mezi temným prostředím hradů, řetězů a soubojů a drzou, až prostořekou povahou hlavní hrdinky. Emoce postav jsou čitelné a scény, jako je ta v žaláři s Bojkou, mají příjemně melancholický a lidský nádech. Občas by pomohlo přidat více smyslových detailů – jak voní aréna, jak chladný je kámen v cele – aby byl čtenář do Temnoviště vtažen ještě hlouběji.
Provedení – ★★★☆☆
Text je velmi čtivý, děj rychle odsýpá a dialogy působí přirozeně, což je pro udržení pozornosti klíčové. Je však potřeba zapracovat na formátování přímé řeči a dělat mezery za interpunkcí, aby text působil úhledněji a lépe se četl. Objevují se také chyby v předložkách (např. „z očí“, „z legrace“ místo „s“), ale nenech se tím odradit. To jsou technické detaily, které se dají snadno vychytat při zpětné kontrole, zatímco tvůj vypravěčský talent je zřejmý.
Celkové hodnocení:
Tvá povídka je jako divoká jízda pestrým fantasy světem, která ukazuje tvou obrovskou představivost a cit pro dramatické situace. I když text potřebuje trochu péče po řemeslné a gramatické stránce, tvé nadšení pro psaní z něj přímo sálá a to je to nejdůležitější. Pokračuj v psaní, zkoušej prohlubovat charaktery postav a neboj se svůj svět prozkoumat do větších detailů. Máš skvěle nakročeno!