III
paprsek prvý
– jak jehla –
škvírou skrze
obzoru kopce
ostře proniká
vstříc
oku člověka.
tma dlouhá
nekonečná
náhle zaniká
– jen vzpomínka
zůstává
– však bledne.
se dnem
novým naděje
vycházející
zchladlé srdce
rozmrazí
– radostnou agonii prožívá! –
životem voda zní!
ryby
kachny
žáby
hladinu čeří.
z kopců svitem ranním
povznesený
pěvců radostný hlas
se ozývá
– jak faun by
na flétny hrál
pouhým světem
vyrušen.
tam
ten libohlas odkud
line se
ptáci
skrze větve
létají lesem
napříč
– světem žijí
a život
je jim životem –
a boroví
i smrky.
duboví.
houštiny
i stříbrné skály
stín vrhají jen
příjemný.
jaká to krajiny
změna
jež mrtvou
a chladnou se zdála!
jak velkolepé žití je
tak člověk
velkým
je!
– z tisíců krásných
mrtvých hvězd
v nekonečnu
je hvězdou nejjasnější
– jedinečný
– zří světa krás.
poutník co kráčí
životem
– poslední
co smysl může mu dát.
už nestojí tam
– na zádech brašna.
nohy v botách.
óda z harmoniky
line se.
každým krokem
každým skokem
za sebou
nechává cestu.
a svěží opar
dýmky
za nám krajem plyne
a člověka následuje
– domů.
tam se ubírá ten
člověk – někdo…
– na břehu. jaro 2014
sledujte nejnovější tvorbu na instagramu @casodcasu
www.instagram.com/casodcasu
Hlasité předčítání