Poezie

na břehu. jaro 2014
Četba díla zabere cca 5 min.

Prvotiny
Toto dílo je (1/8) součást sbírky: 
čas od času - prvotiny
  

I

 

již stojí zde –

na břehu říčním

– daleko černých stěn

přehradních věží

jež jeví

se v svitu

klesající hvězdy

nejbližší

jak temná tvrz

– sídlo lesa

království –

svou vrhající

černotou opanující

jindy se

zelenající

údolí.

 

tu klikatí se

labe –

široké.

hadu se v svitu svíjícímu

podobné. –

skrze údolí

smrkovím pokryté

daleko

do hloubky.

na obzoru mizící

v záři oranžové.

pomíjející

– večerního svitu paprsky

posledními

magie stvořená.

 

rákos polámán

tu břehu náleží.

v bahno se

s trávou prolíná.

řeka

i úpatí kopců již

stínům podléhá

však koruny stromů

nejvyšších

září zlatou se

stále honosí.

 

kdes na protějším

břehu řeky

do vody

cos padá

či nad vodou

ryba nadechuje se

– šplouchnutí a plesk

se z kopců ozývá.

zvuku vlna vlnou vodní

následována

jest –

velké kruhy vnější

prstence vnitřní

opisují

– tak mrtvý obraz vody

náhle ožívá.

však hned

zas klid…

 

klidem k lidem ticho

však není! –

 

ptáčků zpěv

ozývá se v pravidelném

rytmu harmonií

však tolika

melodií

jak básník básníka

by recitací přehlušit

chtěl

– tu báseň nová vzniká.

to nejkrásnější

spojuje.

to z obou špatné

zaniká.

 

a z pod kořenů

převisů

do vod zapuštěných.

z jeskyně temna

zatopené.

či z okolních

houštin při řece

občasný jekot kachen

jež nespatřeny zůstávají

ozve se.

 

pouť dlouhou urazil

až sem.

další krok dnes

neučiní.

tiše sedí

na břehu

přemítaje

člověk

– nikdo – já

a smysly

v nichž tyto krásy

existují.

 

– „čím bez lidí svět by byl?

– krás plný

nikým nevnímán…

a jsem já tam

kde nikdo nevidí?

slova

kde nemá je

kdo slyšet?

– vlny zvuků rozplynou se

v nekonečné mlze…“

 

první osamělé hvězdy

vycházejí v černě modrém

nebi

– i když jak

klišé

to zní –

ledová zář

– diamantová –

pustou duši neomrzí –

potěší ji.

pochmurní.

 

a harmoniky teskný blues

krajem plyne.

však s temné noci

nástupem

i ten zvuk

v kraji hyne

– život spát jde.

 

ke spánku ulehá i ten

člověk – nikdo…

 




    Část 2 >>

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Možná, že jsem infantilníMožná píšu z cestyOdmítl jsem u lékařeNa mou hlavu testyZa pár let m...
Socha Smíření
Smíření   V chatrném hávu, šatu zteřelém oči do sucha vyplakané kloní hlavu ...
Po hladině stýskání splývám s tvými slovy v nádechu hřejivých vod souzním v tónech bar...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako ...
Zdálo se mi, že bylo to příliš málo, že čas vypršel dřív než listí opadalo, a nestihl jsem...
"Budulínku vem si prášek"Říká liška spoza dveří"Je to dobré na ocásek"A te...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
To je zase ránoOtevřel jsem zprávyZ domovaI ze světaVšude je to rozmrdánoA nejspíš celá planetaD...
Na prahu ložnice
Na prahu ložniceJsem se hned zastavilV posteli ležela světiceKterou jsem včera nabalilByl to obyčejn...
Víš, kde nachází se láska? Tam, kde oheň v krbu praská. Tam, kde není žádný troud, kde sr...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
Blurred figure walking in front of a bright wall.
Když noc hvězdám peřiny rozestele a vánek zazpívá sladké příběhy jenž jsou opojné jak vůn...
Z nástupiště vidím prvorodičku jak tlačí košík plný nákupu místo kočárku Dítě pr...
Hrad z dvorního křídla zní barokní serenádou, to cinky v rukou trubačů oslavují příjezd kr...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kdybych měl namalovatSmutného klaunaNejspíš bych namaloval sebeOkolo bez lidí a prázdnoJinak všude...
Já vím, že je uměláBez duše, něco jako vizeKterou AI v počítači uděláProdukt pokroku i naší...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
Krtek Vynálezci by se měli zamyslet. Jak takový drobný tvor s malými pacičkami dokáž...
Sál bez oken rudé uhlíky doutnavek modravé světlo výklenků srší výboji vysokého napětí. ...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
Cigareta zmizelaS tebou, i tvůj dýmJen záclona se zachvělaUž zase sám spímZvykl jsem si na vůniCo...
Melancholie   V pěně mořské se vlnily vzpomínky, jenž jazyk oceánu slízl z pláže,...
Krasohled
Krasohled osudu z neznámých důvodů přiláká zvědavého  pozorovatele.   Netuší v nejm...
Když začneš si s mořskou pannouByť podle práva našeho nezadanouJe pak postel samá šupinaA všude...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
A man standing on top of a hill looking at the sun
Kde si, milý, takú dlhú chvíľku, stále ťa čakám pri okienku. Kedy zaťukáš mi na vráta? Kt...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Žena je jako květina  každá den vůní začíná  směsí alkaloidů mámí tahem lián muže d...
Hlasité předčítání