Anežka Tak má někdo vysvětlení, proč jsme měli společný sen, kdo nás sem svolal a hlavně proč? Všichni kroutí hlavou.
Zlata Možná nás spojuje zaměstnání. Čím jste? Já jsem u kasy v supermarketu.
Řehoř Zedník.
Anežka Maluju pro časopis.
Vlasta Já jsem sociální pracovník.
Řehoř Prosím tě nelži. Uklízí cesty. Je to zametač.
Vlasta Ale před sociálním úřadem.
Milan Podnikám na internetu.
Tereza Já mám kavárnu ve tmě. Tím to nebude.
Vlasta To máte přes den zavřeno, když je světlo. Co? Všichni ho ignorují.
Zlata Co když je řešení v tom HHC? Měl jste někdo v poslední době ty gumídky?
Milan Já si je nedávno koupil, ale pak jsem to dal do šuplíku. Snědl jsem asi dva.
Anežka Já to ochutnala před půl rokem.
Vlasta Já to nikdy nejedl.
Řehoř Já taky ne.
Tereza Já taky snědla kdysi jeden, nebo dva.
Zlata Tak to už fakt nevím.
Řehoř Jestli na nic nepřijdeme, tak radši půjdeme. Musím ještě zařídit parte a tak. Zvedne se.
Zlata Komu parte?
Řehoř Minulý týden nám zemřela maminka.
Vlasta Mě taky a bráchovi taky.
Zlata Nám taky.
Milan Nám taky.
Tereza To je ten spojovací článek.
Milan A jako co? To si máme pobrečet a jít domů? I tak je to těžké, proč nás nenechají být?
Řehoř Počkej. Asi to má vyšší důvod. Zase si sedne.
Vlasta To jako. Ukáže nahoru.
Milan To snad ne, ale dnes nikdy nevíte, ze které strany to přijde. Umělá inteligence jede jako závodní auto. Třeba nás něčím zhypnotizovali a teď ná budou testovat. Může to být třeba výzkum, nebo pokus o ovládání mysli, jako v Matrixu.
Řehoř To já spíš věřím na boží vůli.
Anežka Jo. Dovol, abych se zasmála. Pán Bůh si pořídil mobil a začal svolávat seance.
Vlasta Seance, to je ono. Uděláme seanci.
Milan Já na to nevěřím.
Zlata Věřím, nevěřím, měli bychom to zkusit. Když se nedozvíme důvod dnešní návštěvy, budeme do smrti litovat.
Tereza Ano. Já souhlasím. Všichni po zaváhání přikyvují.
Řehoř Máte s tím někdo zkušenosti?
Zlata Naše babička nám to jednou ukázala.
Tereza Jo, ale když jsme byli ještě malé.
Anežka To nevadí, něco si snad pamatujete.
Vlasta Viděl jsem seanci v přímém přenosu z parlamentu. Chce to kulatý stůl.
Milan A šero. Otočí se na Karlu. Máš v pokoji ještě ten kulatý stůl?
Nápad – ★★★★☆
Nápad propojit absurdní duchařskou komedii s hluboce lidským tématem ztráty a truchlení je velmi originální a nosný. Přechod z bláznivého prvního dějství do dojemného druhého aktu ukazuje tvou odvahu experimentovat se žánry a překvapit diváka. Zápletka se společným snem a následnou seancí funguje skvěle jako most k silné pointě.
Atmosféra – ★★★★☆
V první polovině se ti daří budovat odlehčenou, až groteskní náladu plnou situačního humoru, která diváka spolehlivě pobaví. Druhá polovina naopak velmi citlivě vtáhne do melancholické atmosféry a závěrečné setkání s maminkami nese silný emoční náboj. Tento ostrý kontrast nálad je divadelně velmi vděčný, i když na jevišti bude vyžadovat opatrnou režii, aby nepůsobil příliš křečovitě.
Provedení – ★★★☆☆
Dialogy mají svižné tempo a dobře posouvají děj, nicméně používání moderního slangu u některých postav působí místy trochu strojeně a nepřirozeně. Z hlediska formátu scénáře by textu velmi prospělo grafické oddělení scénických poznámek od samotných promluv (např. kurzívou či do závorek), což by výrazně usnadnilo čtení i orientaci herců. Pravopisné a stylistické drobnosti se v textu sice najdou, ale plynulosti vyprávění to nijak zásadně nebrání.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi sympatický a ambiciózní divadelní text, který v sobě skrývá obrovský potenciál díky nečekanému propojení komedie a dramatu. Přestože by scénář snesl ještě drobnou textovou a formální péči, tvá schopnost vyvolat smích i dojetí je obdivuhodná. Určitě v psaní pokračuj, máš skvělý cit pro pointu a vedení příběhu k silnému katarznímu závěru!