Baletka Já to umím, měla jsem ho.
Alchymista Tak volej.
Baletka Musíme volat 155.
Alchymista Křičí. 155!!!
Baletka Počkej, musíme vytočit 155. Alchymista se začne točit a znovu volá 155. Takhle ne. Na mobilu. Alchymista si stoupne na mobil. Ježíš, co to děláš? Vždyť ho rozšlápneš.
Alchymista Nerozšlápnu. Já nic nevážím. Jsem jen duch. Baletka namačká číslo.
Mobil Zzs karlovarského kraje. Dobrý den Milane, zase tam máte omdlelou truchlící, nebo přímo RIP?
Alchymista Jú klíč.
Baletka Dobrý den. Prosím přijeďte hned do márnice, je tu mrtvola.
Mobil Omg. To si děláte legraci? Kde je Milan?
Alchymista Vždyť to říkám, jú klíč.
Baletka Nedělám. Milan je ve městě. Jsou tu dvě polomrtvá děvčata, která snědla gumídky s HHC a když jsou dvě polomrtvá, tak je to jako jedna celá mrtvá.
Mobil Dobře, jedeme, ale jestli je to legrace, tak to pro vás nebude legrace. Jeden planý výjezd stojí osm tisíc. Zavěsí. Pak hodí mobil na rakev a tím probudí Řehoře. Ten bouchá a volá.
Řehoř Haló otevřete! Já jsem tady zavřenej! Po chvíli odstraní víko a vyleze, právě když vstoupí Vlasta, který nese několik deseticentimetrových (stovek) hřebíků. Duchové si stoupnou na podstavce, světlo nad nimi zhasne. To jsou blbý fóry.
Vlasta Ty jsi usnul.
Řehoř Dal jsem si dvacet.
Vlasta Tady máš hřebíky.
Řehoř Je mi, jako by mě někdo praštil po hlavě. Co to je? Ukáže na hřebíky.
Vlasta Hřebíky.
Řehoř To jsou stovky.
Vlasta Nejsou. To jsou hřebíky.
Řehoř Ale jsou veliký.
Vlasta Byly ve slevě. Vstoupí hrobník.
Hrobník Nazdar chlapi, co tady děláte?
Řehoř Já spravuju dno.
Vlasta A já byl pro hřebíky.
Hrobník Já se neptám, co to tady děláte, ale co tady děláte?
Řehoř No, já spravuju dno.
Vlasta A já byl pro hřebíky.
Alchymista To jsou dementi.
Hrobník Na alchymistu. Ticho! Na chlapy. Proč spravuješ dno a proč jsi byl pro hřebíky? Oba mlčí. Tak mi řeknete, proč tady jste? To jste se zbláznili a jen tak jste přišli zatloukat hřebíky do rakve?
Řehoř Říkal jsi, ticho, tak jsme ticho.
Hrobník Ticho jsem říkal alchymistovi.
Vlasta Alchymistovi. Jo. My jsme blázni a ty mluvíš s alchymistou. Dovol, abych se zasmál. Moc chlastáš.
Hrobník Všimne si děvčat. A co ty holky?
Baletka Přišla si splnit přání a snědla ti medvídky.
Hrobník Která?
Baletka Obě. Děvčata přišla a děvčata snědla medvídky.
Hrobník Aha.
Řehoř Hele alkoholisto, kde máš tu mrtvolu, kterou máme odvézt? Ať radši vypadneme.
Nápad – ★★★★☆
Nápad propojit absurdní duchařskou komedii s hluboce lidským tématem ztráty a truchlení je velmi originální a nosný. Přechod z bláznivého prvního dějství do dojemného druhého aktu ukazuje tvou odvahu experimentovat se žánry a překvapit diváka. Zápletka se společným snem a následnou seancí funguje skvěle jako most k silné pointě.
Atmosféra – ★★★★☆
V první polovině se ti daří budovat odlehčenou, až groteskní náladu plnou situačního humoru, která diváka spolehlivě pobaví. Druhá polovina naopak velmi citlivě vtáhne do melancholické atmosféry a závěrečné setkání s maminkami nese silný emoční náboj. Tento ostrý kontrast nálad je divadelně velmi vděčný, i když na jevišti bude vyžadovat opatrnou režii, aby nepůsobil příliš křečovitě.
Provedení – ★★★☆☆
Dialogy mají svižné tempo a dobře posouvají děj, nicméně používání moderního slangu u některých postav působí místy trochu strojeně a nepřirozeně. Z hlediska formátu scénáře by textu velmi prospělo grafické oddělení scénických poznámek od samotných promluv (např. kurzívou či do závorek), což by výrazně usnadnilo čtení i orientaci herců. Pravopisné a stylistické drobnosti se v textu sice najdou, ale plynulosti vyprávění to nijak zásadně nebrání.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi sympatický a ambiciózní divadelní text, který v sobě skrývá obrovský potenciál díky nečekanému propojení komedie a dramatu. Přestože by scénář snesl ještě drobnou textovou a formální péči, tvá schopnost vyvolat smích i dojetí je obdivuhodná. Určitě v psaní pokračuj, máš skvělý cit pro pointu a vedení příběhu k silnému katarznímu závěru!