Pepa: „Tak dobrá, vsadíme se, kdo bude lepší holka. Oblékneme se do dámského prádla a pak se uvidí.“
Milan: „Co se uvidí? To se převlékneme, sedneme si a řekneme: (Dál ženským hlasem.) Martinko, tobě to dnes ale sluší, nepůjdeš na plovárnu? Podívej se, ta Pepina se vyšňořila, je jako ze špatného časopisu. (Dál normálním hlasem.) Budeš vypadat jako buzík.“
Pepa: „Ale ne, převlékneme se za holky a budeme dělat, že balíme kluky. Kdo bude odhalen jako poslední, ten vyhrává.“
Martin: „Jo a kdo se šťastně vdá je celkový vítěz a může porodit dalšího takového blbce, jako jsi ty.“
Pepa: „Nevím jak vám, ale mě se ten nápad líbí a myslím, že se bude líbit i vám, až řeknu, co sázím.“
Martin: „Cínového panáčka a duhovou kuličku. Z toho jsme vyrostli.“
Milan: „Tak co jsi ochoten vsadit?“
Pepa: „Když nevyhraju, platím večeři se vším všudy, co zkonzumujete v místním grandhotelu.“
Milan: „No, to si nechám líbit, jen abys na to měl, já mám totiž rád mušle po italském způsobu.“
Martin: „No hoši, vy mě překvapujete. V tomto případě udělám výjimku a účastním se sázky.“
Milan: „Dobrá. Dva, kteří prohrají, platí účet v grandu. Vítěz jí a pije zdarma. Platí?“
Pepa: „Platí.“
Martin: „Platí to i pro svědomí?“
Milan: „Platí.“ (Svědomí skáče radostí.)
Martin: „Tak platí.“ (Pepa si bere na uši sluchátka a poslouchá muziku. Ozve se klepání.)
Milan: „Dále!“ (Vstoupí Jitka a Dana.)
Dana: „Ahoj kluci, to je dobře, že jste tu všichni tři. My jsme vás přišli pozvat na večírek, Jitka má narozeniny, tak obcházíme známé. Tady máte pozvánky. Přijdete?“
Martin: „Asi ne, my totiž…“
Milan: „Jasně že přijdeme. Kdy se to koná?“
Jitka: „V sobotu od čtyř. U u u nás na zahradě.“
Milan: „U u určitě přijdeme. Díky za pozvání.“
Martin: „Platí to i pro svědomí?“ (Pepa si sundává sluchátka a uvidí návštěvnice.)
Dana: „Záleží na tom, jak velké ho máš.“ (Pepa pískne ve smyslu no nazdar.)
Pepa: „Co, jak máš velké?“ (Děvčata se smíchem odchází.)
Martin: „Zvou nás na narozeniny.“
Pepa: „A proč chtěly vědět, jak to máš velké?“ (Martin mávne rukou.)
Milan: „Kluci, to je unikátní příležitost, v sobotu ve čtyři máme ohromnou šanci dokázat, co umíme.“
Martin: „Když ale přijdou na oslavu tři cizí holky, nebude to příliš nápadné?“
Pepa: „Vždyť máme pozvánky.“
Milan: „No jo pozvánky. Chtělo by to někoho, kdo by nás tam uvedl.“
Martin: „Má sestra Táňa! Určitě ji taky pozvali.“
Pepa: „Ty myslíš, že bychom do toho měli zasvětit tvoji sestru?“
Martin: „Proč ne? Alespoň nám pomůže s oblečením. Stejně nemám co na sebe. (Dál ženským hlasem.) Naposledy jsem byla tancovat, no ani nepamatuji. Dojdu pro ni, hned jsem zpátky.“ (Odchází, svědomí jde s ním, kroutí očima a drží se nevěřícně za hlavu.)
Pepa (Ženským hlasem.): „Nevím jak ty, ale já se těším. Doufám, že tam bude taky ten kluk, co tam byl posledně. Víš, já to nechtěla říkat, ale on po mě minule tak koukal, já myslela, že zešílím.“
Milan: „Koukejte na něj, ono je to docela dobrá herečka.“
Pepa: „Jaká herečka, náhodou já, jak říkají starší umělci, se s tou rolí sžívám, abych byla to, přesvědčivá. (Dál ženským hlasem.) Když budu roli trénovat, tak musím vyhrát. O to víc mi na tom záleží, protože nemám na tu večeři.“
Nápad – ★★★★☆
Nápad s personifikovaným svědomím, které fyzicky reaguje na dění na scéně, je naprosto skvělý a nabízí obrovský komediální potenciál pro herce. Zápletka s převleky a sázkou je sice klasičtější a trochu připomíná starší letní komedie, ale do žánru bláznivé divadelní hry skvěle zapadá. Přidání absurdních prvků, jako je útok pštrosa, dává textu příjemně uvolněný a hravý ráz.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu dýchá velmi příjemná, nostalgická nálada letních prázdnin, táboráků a bezstarostného mládí. Autorovi se daří udržet lehké a humorné tempo, které diváka či čtenáře snadno vtáhne do děje. Vložené písně a absurdní situace navíc skvěle podtrhují celkovou rozvernou a nevážnou atmosféru, která je pro tento typ scénáře naprosto klíčová.
Provedení – ★★★☆☆
Dialogy jsou svižné, přirozené a dobře se čtou, což je u divadelního scénáře to nejdůležitější. Scénické poznámky v závorkách jsou jasné a funkční, nicméně text by si zasloužil pečlivější korekturu kvůli chybějícím čárkám v souvětích a drobným překlepům. Děj má výborný spád, jen fonetický přepis koktání by se dal místy trochu zredukovat, aby nerušil plynulost čtení samotného scénáře.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi sympatický a hravý divadelní scénář, který sází na situační humor, absurditu a letní pohodu. Ačkoliv je děj občas trochu roztříštěný a skáče od jednoho bláznivého nápadu k druhému, jako celek funguje výborně a na jevišti by jistě sklidil úspěch. S drobnou stylistickou péčí a korekturou z něj může být skvělá komedie pro ochotnický soubor, autor má rozhodně talent pro komediální načasování.