Práce na 120%!
Řada společností, zejména těch úspěšných, požaduje od svých zaměstnanců extrémní nasazení. V Japonsku některé firmy dokonce kontrolují, zda se jejich zaměstnanci dost často usmívají na zákazníky.
Mám-li jako pouze částečně nezaujatá osoba zvážit širokospektrální rozsah této vskutku proměnlivé, bohaté a přebujelé myšlenky v rámci poukazu na bezděčné proměnné dané problematiky, musím poukázat na zcela názornou ideu vyobrazující ztělesněný, konceptuální charakter vymezující ne příliš příznivý obraz předmětné duality zkoumání. Pokud mám přesně vymezit a charakterizovat jednotlivé body a příčiny nepříznivé situace vymezující rozsah obsahu tohoto bezesporu odvážného námětu k zamyšlení, musím se opět, ač upřímně řečeno poněkud nerada vystavit nebo vystavovat asociativnímu kompromisu hned mezi několika zásadními body poukazujícími na multikulturní kompromis napříč konfliktu s účastníky předmětného, pomyslného sporu mezi vyobrazeními standardu nebo-li nadstandardu našeho národa.
Pokud mohu být přeci jen tak smělá a alespoň se pokusit o ještě přesnější vymezení a bližší identifikaci kladných a již velmi lehce nastíněných záporných stránek extrémního nasazení zaměstnanců, přivádí mne celá situace hned ke dvěma zásadním otázkám… Z jakého objektivního důvodu se mnozí účastníci obchodních a marketingových řetězců domnívají, že k takovýmto úkonům je zapotřebí jednotlivé subjekty společnosti nutit a vynucovat si tak jejich beztak napříč okolnostem falešné úsměvy? Myšlenkové procesy takovéhoto charakteru mohou některé jednotlivce dovést maximálně tak k negaci a propagaci pohnutek zcela opačného dopadu.
Co se týká stránek záporných, tak ty samy o sobě vypovídají něco o vytyčené podstatě problematiky v souvislosti a návaznosti na myšlenku předcházející.
Závěrem mohu ze své vlastní zkušenosti snad napříč názorům jiných zcela nezávazně a oprávněně potvrdit, že jádro celého problému je ve skutečnosti mnohem bližší a řešitelnější, než by se na první pohled mohlo jevit. Pokud nebudou lidé vyloženě “násilně” tlačeni do okolností, ve kterých si ještě sami o sobě nejsou tak úplně jisti v kranflecích, domnívám se, že s Boží pomocí bude celý jejich osobnostní rozvoj směřovat nejen ku prospěchu jich samotných, ale i ku prospěchu celého tohoto lidstva!!