1. Obr propouští Normana a jeho dceru
Obr Ínemak se na mě pořád zlobil. Nejen kvůli zatopené věži, ale i kvůli tomu, že jsem si oblíbila Čaroměna. Ale Čaroměn z vězení beze stopy zmizel, a Ínemak kvůli tomu zuřil víc než kdy dřív. Pak Ínemak dostal nějaký nečekaný a vzácný vzkaz — prý zpráva od samotné paní Karmíny ze zámoří,žasl na to obr a s podivem mi prozradil:
,,Oznámila, že přijede zazpívat na ohnivou oslavu, která má být už zítra!”
Ínemak byl z té zprávy celý nadšený. Držel před sebou svitek od Karmíny a díval se na mě se zvednutým obočím.Pak přišel k obrovi král Moran a obr mu s úsměvem oznámil:
„Přijede Karmína!” vykřikl na Morana hned, jak ho uviděl. „Zítra zazpívá na oslavě!”
Moran se rozesmál, popadl jeden z černých pohárů a s obrem si připil. Zajímalo mě to. Minule, když tu Karmína byla, jsem ji vůbec nezahlédla. Teď jsem doufala, že ji konečně uvidím. Říká se o ní, že je velkolepá bohyně a její hlas je tak krásný, že z něj všichni šílí.
Obr se na mě hrozivě podíval, z očí mu sršely blesky,zavrčel:
„Víš, co prohlásil Norman, když vyhrál souboj?”
Ínemak mě chytl za ramena a naklonil se blíž ke mě a řekl: „Chce za výhru svobodu! Pro sebe i pro svoji dceru,jsou ještě v léčírně po tom souboji,tak jsem se rozhodl–mají ji mít!”
Odmlčel se a pak dodal: „Chci, abys za nimi zašla do léčírny a řekla jim — když slíbí, že už nebudou toužit po tvé hlavě — můžou přijít zítra na oslavu. Zvládneš to s nimi domluvit?”
Moran do toho rychle vstoupil: „Raději ji tam neposílej. Řeknu jim to sám.”
Obr na to kývl, ale zafuněl: „Dnes nemám náladu na její schválnosti. To s věží a Čaroměnem jí jen tak neodpustím.”
Moran se zasmál. „No jo, vezmu ji s sebou, abys měl klid na přípravy zítřejší oslavy. A slibuju, že ji uhlídám. Aby už nic neprovedla. A co naše souboje?”
Obr zabručel:
„Chybí mi důležití bojovníci. Jsou v léčírně. Necháme je uzdravit a vystoupí zítra na oslavě.”
Moran pokývl hlavou. „Těším se.” A vzal mě s sebou do léčírny.
Norman nás přivítal zbitý, se zafačovaným hrudníkem a jedním vyraženým zubem. Moran mu řekl, co vzkazuje obr, a také zmínil příjezd Karmíny.
Normanova dcera nadšeně zapištěla: „Karmína? Opravdu přijede?!”
Norman si s Moranem plácl do ramene, ale tvářil se nespokojeně,zabručel:
„Ale to je jen kvůli Karmíně, prozatím.”
Pak se na mě podíval vražedně,pokývl:
„Budu si to chtít vyřídit se Zoltygem. Ať si nemyslí, že to nechám jen tak a pak budeš na řadě ty!”
Moran na něho zakroutil hlavou a zafuněl:„Nech toho,jo?To ti to včera nestačilo?”
Normanova dcera se snažila změnit téma,zeptala se Morana:
„Přijde i Lucinda?”
Ten pokrčil rameny. „Nevím.”
„Jestli jsme opravdu volní, stavím se za ní, zjistím to. A když tak přijdeme spolu.”
Norman zabručel: „Tak jdi, než si to pán rozmyslí. Ať jsi aspoň ty volná.”
Hlasité předčítání
