Roger mávl na muže za barem: „Dvě pivka a dva karibský rumy.“
Dave vytřeštil oči v úžas.
„No jó, kamaráde, tady si musíš fyzicky objednat, žádný aplikace. Tohle není hospoda pro sociofóbní sralbotky. Proto sem taky skoro nikdo nechodí a Vinnie tu hlavně pere prachy,“ vysvětlil Roger.
Stačilo pouze jedno pivo a panák rumu, aby se problémy s autem staly naprostou minulostí. Něčím, co nikdy neexistovalo.
Pivo ubývalo a hodiny přibývaly. Roger objednával drinky a piva jako na běžícím pásu. Sotva Dave dopil, objevil se barman s úsměvem a dalším pivem.
„Ty ehh, Rogere…,“ šeptal Dave, jak nejtišeji v daném stavu dokázal.
„Co tak huhňáš!?“
„Pšššš! Hele,“ Dave se naklonil blíž, aby Roger lépe slyšel, „čím zaplatíme? Všechny mý účty jsou zastavený.“
„Tady vezmou hotovost, je to v suchu.“
Dave se usmál. „No tak to…,“ polkl žaludeční šťávy, které málem opustily jeho ústní dutinu, „…to abychom si dali další rum, ne?“ dokončil.
Následovalo několikáté rumové kolo a Dave měl co dělat, aby se vůbec udržel na židli. Najednou se nejistě postavil a vydal vstříc toaletám, cestou srazil dva stoly a jednomu se dokonce omluvil.
Roger se poměrně držel. Dave totiž netušil, že Roger poslední dvě kola rumu vynechal, pokaždé si jen na oko ucucl a panáka schoval za reklamní leták na stole. Jeho zvětralá půlka piva, co měl před sebou, tam stála už dobrou hodinu, během které do sebe Dave dostal další dvě. Mimo to si Roger poručil sklenici sodovky, jíž se snažil zregenerovat své otupělé smysly. Měl totiž zcela jiný plán než se bezhlavě opít.
Letmo zkontroloval dveře od záchodů. Dave si dával na čas. Obratně sebral jeden ze svých rozpitých rumových panáků a vylil jej kamarádovi do piva. Trochu promíchal, pivo zpěnilo, malinko ztmavlo, ale na první pohled vypadalo úplně v pořádku.
Dave stál nakloněný nad záchodovou mísou opírajíc se rukama o zeď s černobílými šachovnicovými obkladačkami. Roztěkaným pohledem sledoval vodní hladinu v míse. Musí zvracet. Trochu se nadávil, ale nic.
Co Roger netušil bylo, že Dave byl přeborníkem v chlastání a nikdy ho nikdo nepřepil. Pravidelně vyhrával hospodské soutěže a různé sázky ještě před tím, než se dal na dráhu zločinu. Jednou dokonce vypil lahev vodky na ex a přežil bez jakékoli pomoci.
Jenže dnes to bylo jiné, ve vězení delší dobu nepil a cítil, že už toho začíná mít příliš. Rogerovi nevěřil ani, co by se za nehet vešlo. Potřeboval zpomalit, ten parchant měl něco za lubem a Dave musel být ve střehu.
Dave Parnell sice neměl v životě štěstí, ale dnes si ho smůla nepodá, dnes bude ve střehu. Ve vězení se naučil nikomu nevěřit a na tom se po propuštění nic nezměnilo.
No tak jo, uděláme to na modelku, pomyslel si a strčil dva prsty do krku. Rázem to šlo ven, koktejl rumů, piva a žaludečních šťáv pleskal o vodní hladinu. Náhle se mu nesmírně ulevilo. Možná by dokonce ještě pár rumů zvládl, ale musí přece brzdit.
Polkl několik velkých doušků studené vody z kohoutku, opláchl obličej, dal si pár facek a rázem byl zase v realitě. Akorát ve chvíli, aby zaznamenal nějakého pobudu, u posledního pisoáru, jak ho vyplašeně pozoruje.
Hlasité předčítání
