A tak se toho dne začala odvíjet historie jednoho pevného přátelství. Jako mnoho jiných je promění čas, jak už tomu bývá. Avšak jako každý silný vztah, i tento zanechá cosi výjimečného, co bude chlapec do konce svých dnů rozvíjet a z čeho bude čerpat. A i když se později ti dva nebudou setkávat tak často, jako v ten vzácný čas, kdy mu mohla nejvíc nabídnout, je pro časy budoucí třeba z věnovaného daru zachovat, co jen je možné. Aby na tom základě bylo možné stavět, co jednou bude nutné předat. Aby opustil pevnou zem, na níž je nutné zařadit se v bezpečí zástupů těch, kteří se o to vše nechali připravit. A v ten okamžik, vzpomene si opět v plné šíři na starou známou, se kterou jej seznámili rodiče, když sám byl ještě dítě, na kterou však vpravdě nikdy zcela nezapomněl. Vždy byla tak trochu s ním, přestože se s ní již tolik nepotkával. Pak vyhledá na půdě lety zaprášenou krabici, do které byla zakleta, aby své mimořádné schopnosti znovu uplatnila s někým, kdo ji tolik potřebuje. Dnes si však nic z toho neuvědomuje. Je malým chlapcem a není mu dáno tolik přemýšlet. Nic takového vlastně ani není třeba. Ten den je přeci ještě tak daleko. A nové dobrodružství, v němž vyslouží si vzácný poklad, právě začíná.
Dobrodružství střídalo dobrodružství, a tak se čas mohl směle rozlétnout, aniž by si toho chlapec vůbec povšimnul. Proč by to dělal? Naštěstí ještě neměl tu povinnost na hodiny se ohlížet. Nic ho tomu nenutilo. Alespoň zpočátku. Společně prožili mnohé a mnohému se naučil, když přítelkyně nenápadně odmykala skrytá zákoutí jeho mysli, aby tak provždy určila jeho vztah k celému vesmíru. Kdoví, zda mu širší obzory život usnadní? Jeho fádní a obyčejná stránka mu však již zůstane odepřena. Závisí však jen a jen na jeho vlastní vytrvalosti, zda nic z daného bohatství nezapomene, a odolnosti, aby nepodlehl vábení mámivé pohodlnosti šedivě obyčejného způsobu přežívání. Zapomínal tedy v těch chvílích bezstarostné hry na svět kolem sebe a dělal to rád. Nešlo o záměr, zkrátka pro něj ten svět ve své nesmírné velikosti zatím příliš neznamenal. Snad proto, že netušil, že ty šťastné roky s rodiči jednou skončí a vše bude zcela jiné. Výpravy ve dvou za hranice možného byly pro něj zkrátka nekonečné. Ten čas neměl nikdy pominout. Proč taky? A dar bujné představivosti se rozšiřoval s každou cestou tam za sedmero jezer. Na dalekých cestách setkával se s překážkami a protivenstvími, která svedl překonat stále snadněji, neboť dovednost přicházet s nevšedními řešeními patří přeci do základní výbavy úspěšných pohádkových hrdinů. Jak podobné, přestože zrale nabubřelé patálie pak podobně neotřelým způsobem řešil po mnoha letech ve svém skutečném životě. Jen výjimečně si nevzpomněl, kdy se tomu naučil. Jak pak bylo snadné vybavit si obraz samolibého draka dřímajícího na nesmírném bohatství ve chvíli, kdy se snažil přimět nepřístupného nadřízeného k přijetí jeho svérázného pohledu na některý z těch zásadních problémů, jež vážný život dospělého přináší. Stále malichernější se mu zdály, když zvedal oči ke hvězdám, kde v dětství strávil tolik času. Ten nadhled ho již neopustil. A díky tomu mu nečinilo žádné potíže rozeznat významné od nepodstatného. Na první pohled tak obyčejná a přitom mu přítelkyně pomohla nahlédnout do samotné podstaty lidství. Jak ale mohl tenkrát poznat, kam jej nevinné dětské hry povedou? Co si vyslouží? Tak nějak se to v příbězích pro děti a nikdy dospělé říká, ne? Na rozdíl od pohádek však mělo jeho dobrodružství díky dětskému přátelství s věrnou společnicí trvat po celý život. Rozhodl by se vzdát nerozlučného kamarádství, kdyby měl tu moc a tušil, jak mu zkomplikuje každodenní bytí po zbytek jeho dní? Šel tedy vlastní cestou, jako málokterý.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Námět oživlé hračky či knihy, která čeká na své znovunalezení, sice není v literatuře úplně nový, ale autor jej uchopil velmi citlivě a dospěle. Nosná myšlenka předávání dětské fantazie z generace na generaci a varování před šedivou dospělostí je krásná a hluboká. Příběh má jasné poselství, které čtenáře donutí k zamyšlení nad vlastním dětstvím.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je bezesporu nejsilnější stránkou celého textu. Podařilo se ti skvěle zachytit melancholii zapomnění v temné krabici i následnou jiskřivou naději a radost ze znovuzrození v dětských rukách. Emoce působí upřímně, nostalgický tón čtenáře okamžitě vtáhne a vyvolá v něm vzpomínky na jeho vlastní oblíbené dětské společníky.
Provedení – ★★★☆☆
Máš velmi bohatou slovní zásobu a tvůj styl je příjemně poetický, což textu dodává pohádkový nádech. Na druhou stranu jsou tvá souvětí občas až příliš dlouhá a složitá, což brzdí plynulost a čtivost celého vyprávění. V textu se objevují drobné chyby v interpunkci a slovosledu, ale to lze snadno vyladit; zkus v budoucnu text více provzdušnit kratšími větami, aby lépe odsýpal.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi milé, dojemné a myšlenkově bohaté dílo, ze kterého čiší upřímná láska k dětské fantazii. Tvůj literární projev je vyzrálý, jen je potřeba zapracovat na údernosti a občas trochu krotit příliš košatá souvětí. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro detail a dokážeš v textu probudit skutečné emoce.