Román

Antizlato
Četba díla zabere cca 237 min.

4. Gold Loto a svatba

Není pochyb, že taková doba přináší úspěch lidem, jako je Jarda a potažmo i neschopným, jako jsem já. Hned druhý den za mnou Jarda přišel. Navrhl mi, abychom založili sázkovou kancelář Gold Loto, která by se nezabývala sportem, ale jinými loteriemi, jako je cena kovů, množství zlata spadlého na Zemi a dalšími sázkovými aktivitami, které se týkají zlata letícího k zemi. Nic jiného jsem ani nemohl dělat. Pracovní vízum, které nám NASA zařídila, stále platilo, domů se nám nechtělo a jinou práci jsme nesehnali. Mě se ten návrh příliš nelíbil, ale po zkušenostech, kdy jsem o Jardovi věděl, že má čuch, jsem s ním do toho šel. Dobře jsem udělal. Jardův návrh, že budou lidé moci u nás platit i takřka bezcenným zlatem, se mi zdál jako šílený, ale po několika dnech jsem věděl, že je Jarda ta nejlepší vědma, s jakou jsem se setkal. Lidé utráceli zlato za sázky na množství zlata padlého na zem, na čas, kdy se to stane i na sázku na místo, kam dopadne největší kus. Extrémem byla pak sázka na množství lidí, kteří zemřou následkem zlatého dopadu nebo zda dopad vyvolá tsunami. Platili nám zlatými prsteny, číšemi i celými cihlami. Byla to v tu chvíli jediná možnost, jak alespoň nějak zhodnotit své bezcenné zlato. Největší tahák vyndal Jarda z rukávu v den otevření kanceláře. Dal vytisknout propagační leták, na kterém držela polonahá KGB zlatou kometu a kde mimo jiné stálo, že vyplácení výher bude prováděno v měně, která bude v době vyplácení aktuální. To znamená, že když bude, dejme tomu, po dopadu zlata platidlem nový dolar, bude to v nových dolarech, v případě, že bude zvoleno jiné platidlo, bude výhra vyplácena tímto. Takový zájem jsem opravdu nečekal. Lidé stáli frontu u dveří hodinu před otevřením. Do týdne jsme měli pobočky v deseti městech New Jersey a do měsíce po celém světě. Každý se chtěl zbavit zlata a Gold Loto byla pro něj jediná šance. Zhruba po dvou měsících se cena zlata postupně začala zvedat a nám bylo jasné, že jsme se zlatou horečkou skončili a že jsme protentokrát za vodou. Lidé pochopili, že zlato, i když ho bude víc, bude stále zlatem a na kvalitě, formě a množství nesejde. Bohudík to někteří hloupější, či spíše vyplašenější, nebo ještě lépe zbrklejší, nervově nevydrželi a zlato dali za nejisté sázky. Je vidět, že panika vytvoří podmínky pro podnikání jen těm, kteří se dokáží rychle orientovat, a to Jarda umí.

S Oskarem jsme se už tak často nevídali, protože nám veškerý čas zabrala Gold Loto. Po třech měsících jsme v pobočkách nastolili nový řád, který odpovídal všem normálním sázkovým kancelářím, kde se sázelo převážně na sporty. Zlata se už nikdo zbavovat nechtěl a všechny sázky probíhaly v souladu se zvyšující se cenou zlata. Platilo se opět penězi a naše finanční situace se tím navždy vyřešila. Lidé opět sázeli jako dřív a krize postupně slábla.

Před Vánoci jsme měli svatbu. Oskar mi šel za svědka a KGB měla za svědkyni svou sestru, mimochodem krásnou černovlásku Janu. Od Jardy jsme dostali zlatý svatební dar ve tvaru komety. Oskar však exceloval, když pro nás zazpíval písničku, kterou sám složil a jejíž refrén zněl nějak jako Každý kdo má zlato v duši, tomu srdce pro jiného buší. Večer se hrálo a tančilo a konečně jsme měli s Oskarem čas na delší rozhovor. Povídal, že ještě stále pracuje pro NASA a omluvil Jožku, který byl taky pozvaný, ale nemohl přijet. Na otázku, co je nového podivně kroutil hlavou, jako že nic a změnil téma. Až před půlnocí, když se dopilo, dojedlo a hosté se rozešli, se rozpovídal.

He hele, světová rada u učenců nakonec rozhodla, že pro proti letícímu zlatu budou zvo zvoleny tři ne nezávislé o obrany. To je pře přece správný, n ne?“ Docela jsem si oddychl, když na mě vybalil to svoje he hele a pře přece. Pak chtěl pokračovat, ale navrhl jsem mu, aby mluvil radši anglicky.

OK. První budou rakety s posádkou, které se budou snažit o roztříštění největších kusů nejmodernějšími zbraněmi od laseru počínaje přes antigravitační navigační dělo, až po atomovou nálož. Druhou obranou bude návrh využít vlivu měsíce a třetí vyslání karavany na asteroid Apofis, který se bude míjet se zlatým rojem přibližně měsíc před dopadem. Tam bude vystavěna kolonie na výrobu gravitačních děl.“ Oskar ležel obkročmo na pohovce a vypadal jako by chtěl vzlétnout. Jen zamávat rukama a poletí.

He hele, už bych n neměl pít. Pře přece jen nejsem zvy zvyklej. Škyt!“ Nemusel ani mávat rukama a letěl, jenže na záchod. Když se vrátil, pošeptal mi do ucha pár slov. Uvědomil jsem si jen to, že mu strašně smrdí z úst. Uložil jsem ho na pohovku a šel do ložnice za KGB, abych poprvé splnil manželskou povinnost.

Ráno jsem se vzbudil poměrně brzo, Oskar s Jardou ještě spali a tak jsem pokračoval v plnění. Po žhavé půlhodině jsem ležel na zádech a odpočíval.

Jak se vlastně to zlato ve vesmíru objevilo?“ řekla KGB ještě udýchaná.

To máš tak.“ pustil jsem se do vysvětlování a dělal jsem, jako že to vím odjakživa (i když mi to teprve nedávno vysvětloval Oskar).

Při výbuchu supernovy vzniká tak velký tlak a teplota, že se atomy vodíku a helia, které jsou uvnitř v podobě žhavého plazmatu, prostě spojí a vytváří prvky složitější, jako je zlato, platina, železo, olovo a tak dál.“ KGB na mě koukala jako na svatý obrázek a mně bylo dobře, i když si nejsem jistý, jestli to vysvětlení bylo správné a jestli to správně pochopila, ale asi ano, neboť se ke mně přitulila a řekla.

Víš, jak jsem ti ze začátku říkala?“

Netušil jsem to a zavrtěl hlavou.

Zbouchal.“

Zasmál jsem se, ale v tom mě něco napadlo a začal jsem se příšerně řehtat. KGB nechápala a bušila do mě pěstičkami.

Co to děláš? Já chci taky vědět, proč se směješ!“

Když jsem popadl dech, řekl jsem jí, jak jsem jí přezdíval já.

Říkáš KGB? To je ruská výzvědná služba, ne?“ divila se.

A proč?“ vysvětlil jsem jí.

Kateřina Gabriela Blondýna,“ o blbé blondýně jsem raději taktně pomlčel, „a teď jsem si uvědomil,“ pokračoval jsem, „že máš na tuhle přezdívku už nárok. Kateřina Gabriela Bouchová, takže jsi KGB napořád.“ Podívala se vyjeveně.

„Dovedeš si představit, jak by nám říkali známí? Zbouchal KGB. To se radši rozvedu.“ prohlásila s úsměvem už na cestě do koupelny. Ležel jsem dál v posteli a vzpomínal na to, co se dělo včera. Najednou se mi vybavilo těch pár slov, které mi včera opilý Oskar před usnutím pošeptal. Říkal určitě:

Pře předpokládané mí místo dopadu je Pa Patagonie, ale p pššš.“ Chtěl jsem vyskočit a utíkat za ním, ale došlo mi, co by asi následovalo. Zapíral by, protože to je určitě tajné a nakonec bych musel všechno prozradit i KGB a Jardovi, který s ním byl v pokoji, a to se mi nechtělo, tak jsem mlčel a potají hledal v mapě, kdeže se ta Patagonie nachází. Ještě týž den jsem přes internet nakoupil pozemky v jižní Argentině a utratil tak spoustu peněz. To by bylo, abych jednou taky já neměl čuch i bez Jardy. Druhý den jsem ještě koupil dům ve městě Bahía Blanca a přihlásil se na kurz španělštiny pro začátečníky.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Alkohol v krvi aneb S kamionem po Evropě   Ferdova smrt Jmenuji se Mikuláš Čert. Nen...
Nadpis není potřeba Mnoho autorů chodí tak říkajíc kolem horké kaše, snaží se zaujmout sv...
A group of boats sitting on top of a lake
Strata dieťaťa je neprekonateľná bolesť, ktorá nikdy z nášho života neodíde. Ktorú si nesieme...
Bylo začátkem září, poslední dny léta se pomalu chýlily ke konci, ale teplé slunce stále slibov...
Jak dny plynuly, bolest ustoupila na přijatelnou úroveň a Natálie začínala pociťovat, že se její...
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Uplynulo už více než tři měsíce, od Natáliiny nehody. A i když se její ruka postupně zlepšoval...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Ve svém pokoji na kolejích ležel Matouš zklamaně ve své posteli a pokoušel se všechno vstřebat. ...
Dopoledne bylo v Brně stále chladné, ale slunce se už od časného rána pokoušelo prorazit šedivý...
Uplynuly další dva týdny. Město se odívá podzimní melancholií. Jeho ulice lemují koberce hnědý...
Nedělní ráno v Miladině domě bylo poklidné, jakoby vše kolem vstávalo v tichu a příjemné pohod...
Jakub Doležal seděl seděl ve svém pokoji, pohled upřený na klaviaturu harmoniky položené na stole...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Alkohol v krvi aneb S kamionem po Evropě   Ferdova smrt Jmenuji se Mikuláš Čert. Nen...
Prolog Krásné svěží ráno. Skrz stromy les propouštěl jen několik málo paprsků slunce. Ptáci ...
Na začátku listopadu v Brně panuje tichá, podzimní atmosféra. Město obklopuje chladný vzduch a n...
Byla první sobota po začátku školního roku a ještě stále v ní zbývalo něco z letního klidu. R...
Ve svém pokoji na kolejích ležel Matouš zklamaně ve své posteli a pokoušel se všechno vstřebat. ...
Na druhý den Matouš čekal před malou kavárnou v centru města, kde se měl setkat s Natálií. Bylo ...
A group of boats sitting on top of a lake
Strata dieťaťa je neprekonateľná bolesť, ktorá nikdy z nášho života neodíde. Ktorú si nesieme...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
tento pokus o knihu vznikl na základě přečtení 3 předchozích dílů Poslední aristokratky. Toto j...
Dušinka (absurdní)      Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Zašl...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
Jakub a Nikola znovu znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila...
0