7. Odvykací kúra milionářky
Po snídani jsme šli s mamkou a Anrietou do laboratoře. Mamka poprosila Anrietu o její kus apofisa s tím, že ho jen zvážíme, změříme a s postupným uřezáváním začneme až po třech čtyřech dnech, kdy polknuté apofisum dokončí její vnitřní přestavbu. Zeptal jsem se, jestli potřebuje pomoci s vyndáním apofisa a Anrieta řekla tiše, že ano, protože s tím počítala a dnes ho má schované v podprsence. Usmála se a rozepnula si halenku. Tak rád jsem apofisum ještě nikdy do ruky nebral. Mamka byla otočená k přístrojům a tak jsme vyndávání apofisa prodlužovali až do doby, kdy se mamka zase otočila k nám. Anrietino apofisum vážilo přesně 16,24 deka. Ihned jsem vyndal kalkulačku a spočítal, že může Anrieta změnit život 9553 lidem.
Mamka se na mě podívala a po chvíli přemýšlení mi vzala kalkulačku a taky něco počítala. Potom opět zvedla oči k apofisu a Anrietě a řekla:
„Jestliže se nám, tedy jako firmě Lorexol, podaří apofisum odkoupit, což je, jak se zdá na dobré cestě, neboť světová rada prodej doporučila, tak jsem se domluvila s majitelem Lorexolu panem Benjaminem, který mimochodem ode mne dostal také jednu šupinu, aby věděl, co bude prodávat, že jednu dávku budeme prodávat za cenu 3000 €. Jestliže tuto cenu nic nezmění, jsi majitelkou apofisa za necelých 29 000 000 €.“
Anrieta zbledla, nohy se jí podlomily a usedla na židli, která byla naštěstí přímo u ní.
„No vidíš mami, takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel,“ řekl jsem a podal jsem Anrietě sklenici s vodou, protože stále jen zrychleně dýchala jako když neví, co se děje. Když se napila, zdvihla oči k nebi, roztáhla ruce a zakřičela:
„Danke Dir Vater und verzeih mir dass ich geschimpft habe als Du geflogen bist!!! (Děkuji otče a promiň, že maminka nadávala, když jsi letěl.)
Ještě ten den jsme hledali s mamkou a Anrietou důvody problémové reakce Oskyho a Koláče. Probírali jsme všechny možnosti, počínaje váhou a barvou vlasů konče. Anrietu napadlo zkontrolovat, jakou krevní skupinu má každý jeden z nás. Samozřejmě, že Osky a Koláč mají jako jediní ábéčko erhá mínus. Nevíme, jestli je to ten správný problém, ale pravděpodobnost tu je, že lidé s touto krevní skupinou, budou změnu prodělávat obtížněji. Od tohoto dne si Anrietu mamka přímo zamilovala. Řešily spolu všemožné úkoly a ve volných chvílích spolu chodily do sauny, do fitka a nakupovat. Občas se k nim přidala i teta Vanda a obě mé drahé sestry.
No to je dost, že se taky konečně zmíníš i o nás. Už jsem si myslela, že kvůli té tvé slečince na nás úplně zapomeneš. Mimochodem Petr mi včera dal k svátku nádhernou kytku. To tys na mě úplně zapomněl. Za trest ti taky k svátku nic nedám.
Za dva dny se apofisum v těle Anriety ustálilo a mamka jí z apofisa uřízla první díl, který byl asi jednou desetinou celého kusu. Anrieta jí vzala apofisum, které jí mamka chtěla odebrat a podala jí ten větší díl.
„Nebyla jsem na apofisu dlouho a tak snad snesu tuto reakci bez problémů,“ řekla a vložila větší apofisum do trezoru. Menší díl pak schovala do podprsenky a mrkla na mě.
Týden před ukončením odvykací kůry jsme s Anrietou, Janou, Katkou, Koláčem a tátou seděli na verandě a hráli stolní hru. Vtom do dveří vtrhla mamka a v ruce nesla šampaňské s tácem sklenic.
„Copak slavíme?“ zeptal se táta s obavou, že zapomněl na nějaké to výročí.
„Drahá rodino, oznamuji vám, že dnešním dnem je apofisum z jižního pólu naše,“ řekla s úsměvem mamka a požádala Koláče o otevření lahve.
„Snad Lorexolu, ne?“ ozvala se Jana.
„To taky,“ pokračovala mamka „ale pan Benjamin mě jmenoval spolumajitelkou a daroval mi 49 procent firmy Lorexol. Prý si to za svou odbornou pomoc při rozvoji obchodu plně zasloužím.“
Všichni mamce gratulovali a objímali jí, jen Osky seděl a nevěřícně kroutil hlavou.
„Proč já vůl nezůstal tehdy na tom měsíci. Nemusel jsem teď přemýšlet, co uděláme s těmi miliony!“ řekl a konečně vstal, aby taky mamku objal.
„Miliardami taťko, mi li a rda mi!“
„Tak tomu se říká odvykací kúra,“ pošeptala mi něžně Anrieta do ucha a já jí na oplátku navrhl lepší postup při odvykání. Souhlasila, a tak jsme se nenápadně vytratili do jejího pokoje.
Tak to je všechno. Byla to ale dřina opravovat po tom diletantovi hrubky. Za odměnu jsem si vydupala, že mi v textu nechá všechny mé poznámky, které si tu vytvořím. S Petrem jsem se už rozešla. Byl divný. V létě poletím do Bangkoku s Vandou. Už se těším. Vanda povídala, že tam mají takový zvyk, že ženám chlapi…………no nic. Mějte se, Jana.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Zápletka s vesmírným zlatem, které po dopadu na Zemi mění světovou ekonomiku a postupně odhaluje své další formy (antizlato, lunaurum, apofisum), je neuvěřitelně originální a nosná. Generační přesah dodává příběhu epický rozměr a ukazuje, že máš obrovskou fantazii. K dokonalosti chybí jen trochu ucelenější zaměření – občas příběh zbytečně uhýbá k telenovele (např. linka s incestem), což zastiňuje tvé jinak skvělé sci-fi nápady.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text dokáže velmi dobře vtáhnout do děje, zejména v první části, kde je skvěle cítit nadšení z objevování vesmírné anomálie a následná globální panika. Atmosféra však občas trpí příliš rychlými skoky v čase a divokým střídáním žánrů mezi sci-fi, rodinným dramatem a komedií. Kdybys dal klíčovým a emotivním scénám více prostoru, aby mohly pořádně doznít, čtenář by se do postav vcítil ještě mnohem hlouběji.
Provedení – ★★★☆☆
Tvůj styl psaní je velmi čtivý, plynulý a dialogy působí přirozeně, což je pro udržení pozornosti čtenáře naprosto klíčové. Text by však potřeboval pečlivější redakci, protože se v něm objevují pravopisné chyby, překlepy a stylistické neobratnosti, které zbytečně ruší jinak dobrý dojem. Také doporučuji více využívat pravidlo „ukazuj, nepopisuj“ (show, don’t tell), jelikož mnoho zásadních událostí je čtenáři pouze suše oznámeno, místo aby je postavy přímo prožily.
Celkové hodnocení:
Jde o neobyčejně nápadité a ambiciózní dílo, které v sobě skrývá obrovský potenciál pro skvělý sci-fi román. Ačkoliv text vyžaduje ještě dost redakční práce, uhlazení dějových linek a sjednocení tónu, tvé vypravěčské nadšení a schopnost vymýšlet originální koncepty jsou obdivuhodné. Nenech se odradit nutnými úpravami, máš velký talent pro budování světů a příběhů, které čtenáře zkrátka baví číst.