Román

Antizlato
Četba díla zabere cca 237 min.

11. Deníky KGB a Jardy

Po několika měsících jsem se opět dala do čtení deníku KGB, ale tentokrát i do zápisků Jardy. To co jsem tam nalezla, mě šokovalo natolik, že jsem byla ráda, že jsem to nečetla ještě v době, když byla máma naživu. Asi bych jí nenáviděla. Dnes je to už však tak trochu jedno.

Z deníku KGB

    …nechtěla jsem, aby nás Martin nachytal a tak jsme se scházeli v jeho bytě. Byla jsem jím posedlá. Když mi řekl svůj plán, zdálo se mi to moc přitažené za vlasy, ale mělo by to vyjít.

Z deníku Jardy

   Znám jednoho mexikána, kterého jsem načapal při sázkovém podvodu. Za to, že nic neřeknu policii, mi slíbil cokoli. Využiju ho a postará se o Martina. Navíc za to dostane takové množství peněz, které se rovná částce, kterou by získal tím podvodem…

Tak to byl pro mě další šok. Když tenkrát tátu postřelili, nebyla to pomsta mexikána, ale byl najat k vraždě Jardou. Ještě větší hrůza mě bere z toho, že o tom KGB věděla.

Z deníku KGB

    …Jarda nabídl prodej svého dílu Gold Lota tak, jak jsme to naplánovali. Stejně to pak zdědím já a on tak nebude v podezření…

Z deníku Jardy

    …vše vychází. Zítra začne akce. Předal jsem peníze…

    …ten blb to zvoral. Chytili ho a tak se můžu jen modlit, aby něco neprozradil. Začíná plán B, odjedu těžit antizlato a KGB za mnou přijede, jen co se to uklidní…

Z deníku KGB

    …Odjel a ani se nerozloučil. Prý mám přijet, až se rozvedu. Nechal mě v tom samotnou. Už ho nechci ani vidět….

    …stýská se mi po něm…

    …začínám si zvykat na život bez něj, jsem těhotná a nevím s kým…

Takže Gabriel může být syn jak Jardy, tak Martina. Vím, že mu to určitě taky ublíží, ale až přijede, musím mu dát všechny ty zápisky přečíst. Nemohla bych se před ním celý život přetvařovat a dělat, jako že byla máma svatá. Těmito zápisy končím se čtením deníků.

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vstupní hala AstraDyne působí monumentálně. Skleněné stěny sahají až ke stropu, světlo se lám...
Seděl ve své kanceláři v AstraDyne, oči upřené na monitor. Už dávno nevnímal zobrazovaná data....
Matouš se znovu sešel úplně se všemi – s Adamem, Jakubem, Eliškou i Nikolou. Svíral v rukou anon...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
„Jak šlo testování subjektu 001?“ zeptal se Adam tiše, ale s patrným zájmem v hlase. Andrea s...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
„Už je pozdě,“ řekla Andrea a zkontrolovala hodinky. „Musíme vyrazit.“ Adam přikývl, ale z...
Adam lapá po dechu. Plíce pracují naplno, ale nemůže pořádně dýchat. Vzduch je těžký, zatuchl...
Matouš seděl u stolu v knihovně na fakultě, před sebou rozložen otevřený notebook a na něm pootv...
Temnota ustupuje. Ne světlu, ale obrazu. Ne simulaci, ale vzpomínce. .. Nejprve slyší vodu, její jem...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechal...
Kavárna „Ufon“ byla přesně taková, jak si ji Adam pamatoval — retro interiér, zelené světlo ...
Ono odpoledne na přelomu února a března se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizk...
Jako každé jiné ráno před tím Adam otevře oči. Posadí se na postel a vezme telefon do rukou. Ko...
Adam kráčel chodbou sektoru B7. Stěny byly hladké, světla tlumená, podlaha pohlcovala zvuk jeho kr...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
Kavárna „Ufon“ byla přesně taková, jak si ji Adam pamatoval — retro interiér, zelené světlo ...
„Jak šlo testování subjektu 001?“ zeptal se Adam tiše, ale s patrným zájmem v hlase. Andrea s...
Byl to typický čtvrteční podvečer, kdy se kavárna, kterou kamarádky společně navštěvují, zač...
Temnota ustupuje. Ne světlu, ale obrazu. Ne simulaci, ale vzpomínce. .. Nejprve slyší vodu, její jem...
Seděl ve své kanceláři v AstraDyne, oči upřené na monitor. Už dávno nevnímal zobrazovaná data....
Na druhý den Matouš čekal před malou kavárnou v centru města, kde se měl setkat s Natálií. Bylo ...
„Už je pozdě,“ řekla Andrea a zkontrolovala hodinky. „Musíme vyrazit.“ Adam přikývl, ale z...
Adam lapá po dechu. Plíce pracují naplno, ale nemůže pořádně dýchat. Vzduch je těžký, zatuchl...
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
Adam kráčel chodbou sektoru B7. Stěny byly hladké, světla tlumená, podlaha pohlcovala zvuk jeho kr...
Jako každé jiné ráno před tím Adam otevře oči. Posadí se na postel a vezme telefon do rukou. Ko...
Vstupní hala AstraDyne působí monumentálně. Skleněné stěny sahají až ke stropu, světlo se lám...
Matouš seděl seděl u svého pracovního stolu v rohu malého pokoje, obklopen knihami a poznámkami. N...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah

×

Vyberte stránku