Povídka

Vodní hladina
Četba díla zabere cca 25 min.

Co mu mám říct, abych uspokojil jeho zvídavost a nepodnítil jej k dalším otázkám? Ve snaze tedy odůvodnit svůj pobyt zde jsem řekl: „Já tady na někoho čekám.“

„A tak to jo. Na to vypadáte,“ dodal drze.

Jestliže jsem ale předtím považoval za obtížné jen tak odejít, teď jsem si to zhoršil tím, že tu čekám. Je potřebí, aby odešel on. Octl jsem se tak v jeho závislosti, on tu mohl čekat se mnou, jak dlouho se mu zachce a prozkoumat moji připravenost i v jiných věcech. Klást otázky, které jej zajímají. Že to nejsou ty, které zajímají mne, na tom mu nezáleželo.

„A vy tu bydlíte?“

„Žiji tady,“ odpověděl jsem neurčitě.

„Tady?“ podivil se a projevil snahu rozhlédnout se a najít kde, když tady na vyhlídce příjezdová cesta končí a není nikde vidět žádné stavení. „Ve skalách?“ zeptal se.

Neodpověděl jsem. Dál jsem jen očekával, že se zeptá, na koho tady čekám.

„Mně do toho vlastně nic není,“ prohlásil, jako by se přiznával, že překročil jistou hranici, za níž už přebývá jen moje soukromí.

„Je dneska krásný den,“ řekl jsem neutrálně a považoval tím náš hovor za skončený. Jsme náhodní známí, rozejdeme se tak, jak jsme se potkali. Rybář chvíli přemýšlel, zda je den skutečně tak krásný, jak říkám. Zdálo se, že i na to bude mít svůj názor, prozrazoval tím zároveň, že se ke každému mému slovu staví nedůvěřivě. Jak obtížná je se mnou řeč! Aby se skutečně dověděl pravdu, musí pokládat vždy další, doplňující otázky. „Na ryby špatně,“ řekl konečně. „Berou jen zřídka. A když nějaká zabere, tak veliká.“ Rozpřáhl paže, aby ukázal, jak velikou má na mysli.

„Vy jste nějakou chytil?“ zkusil jsem jen tak.

„Chytil,“ přisvědčil a zamyslel se. Uvažoval, zda už nadešla jeho chvíle. Zřejmě situaci zhodnotil, že chvíle ještě nenadešla, kvůli tomu se podíval i na hodinky. Začal mi tak dávat najevo, že ta chvíle ani nikdy nenadejde, a že to není on, kdo zdržuje, ale že já zdržuji jej. Nebýt mne, mohl už mít ve věci nahození dávno jasno. Nakonec mě snad obviní i z toho, že nic nechytil, pomyslel jsem si.

Mezitím co jsme tak hovořili, příroda nelenila. Projevovala se hlavně ptačími hlasy. Slyšel jsem odněkud poblíž druhého břehu pokřik rozzlobeného kačera, pak se nějaké hejno vran nahoře na hřebenu lesa zvedlo a za rozčileného mnohohlasého krákorání tam zmateně poletovalo, pak se sneslo do korun nějakých rozložitých listnatých stromů, aby vzápětí zase poplašeně vzlétlo. Jejich krákorání se rozléhalo po jezeře, celým údolím. Ptactvo rybáře ovšem nezajímalo, stejně tak včelstvo a rostlinstvo, co se týkalo jeho rybaření, to jej ovšem zajímalo prakticky všecko. Co jej bude zajímat za chvíli, to se zase bude týkat jen nějaké obživy. Žádné hledání pravdy. Mě ovšem souvislosti zajímají. Ryby ve vodách, ptactvo v oblacích, rybáři na březích.

O autorovi

Slavan

Slavan

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
  Bylo mi asi čtrnáct nebo patnáct. Jezdil jsem tehdy každé léto na tábory. A taky pak býva...
Zpátky u Děsmana Zdálo se, že tady se čas zastavil. U Děsmana v jeho skrýši vypadalo všechno st...
Viry  jsou opravdu velmi inteligentní
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
Vstoupil do místnosti, která byla zároveň nekonečná i příliš malá. Na stěnách blikaly obrazov...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Já, mé druhé já a zase já. Cinkot sklenic, tříštícího se skla a rámusu v podobě hlaholu op...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
A tak jsem na to tenkrát přišel. Co mi to dalo hlavy lámání! Skoro celou polovinu života. A to už...
Po tom,co Moranovi zemřela jeho královna Lucinda, se Moran v Temnovišti u obra dlouhou dobu neukázal,...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Dnes je osmnáctý prosinec roku 1978, den narození našeho milovaného vůdce, soudruha Stalina. K tét...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Nemůžu si pomoci, prostě jsem se bezhlavě zamiloval! Pořád mám před sebou její obrovské hnědé...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
“Jen se na tu nádheru podívejte. Je snad možné spatřit kdekoliv na světě něco krásnějšího?...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
Viry  jsou opravdu velmi inteligentní
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku