Povídka

Útěk od obra Ínemaka
Četba díla zabere cca 6 min.

Obr na mě vyjel:,,To jsem si nemyslel,že jsi tak žárlivá!Měla by ses nad sebou zamyslet!Pijavice je královna,je to velká dáma a měla by sis z ní vzít příklad!Pokloní se mi až k zemi a jak mi dává najevo,že mě ráda vidí,jak se ke mně chová s úctou a vděčností,to ty nikdy nedokážeš!“

Vyčetl mi obr a tvářil se nasupeně,až mi to bylo k smíchu,tak jsem si schovala obličej do dlaně,aby si obr nevšiml,že se mi chce smát,řekla jsem mu:

,,Když se ti tak líbí a je pro tebe víc než já, mohl by sis ji vzít místo mě a dát mi svobodu,aby ses už se mnou nemusel dál zlobit!“

Obr prudce vstal od stolu,naježily se mu vlasy a vyjel s nich blesk který se odrazil od stropu a roztříštil na drobný jiskry,zařval:,,Tak dost!Tohle už nikdy neříkej,jinak toho budeš litovat!“

Poručil Ohynovi,aby mu dolil pohár,zakroutil na mě hlavou,řekl už klidněji:,,Nikdy ti nedovolím odejít! Zapomeň na to,že mě vyprovokuješ k tomu,abych tě šel hodit znovu do té propasti!I když si to zasloužíš!Zůstaneš se mnou,dokud já neřeknu,že s tebou končím!Teď tu chvíli posedíme,dám se do pořádku a pak půjdeme navštívit všichni společně královnu Pijavici a už mě s ničím nechtěj rozčílit!“

Tak jsme seděli chvíli v klidu u stolu, obr si začal prohlížet svoje černý těžký,železný,vysoký boty,který měl obutý a byly nechutně špinavý,poručil Ohynovi:,,Vyčisti a přezuj mi boty!“

Podíval se na mě a kývl:,, A ty mu s tím pomoz!Sedíš tu zas jen tak u plného poháru a myslíš na hlouposti!“

Ale zachtělo se mi utéct! Tak jsem sjela pod stůl a místo k obrovi vylezla s druhé strany a utíkala mu! Obr od stolu volal:,,Kam si myslíš, že mi utečeš?Jsi pomalá! Stejně tě hned chytím,nebo pošlu Ohyna!“

Ohyn se ale zaobíral čistěním obřích bot, tak jsem ze smíchem utíkala s hradu za bránu,i odchytávačům jsem utekla až k černému jezeru,utíkala jsem po pobřeží,ale zatím se u mě obr neobjevil,tak jsem skočila do vody a divný proud mě unášel až k řece, tak mě nikdo z nich už nechytil a já jsem plavala daleko!

Chtěla jsem se vyhnout místu, kde je proud do podzemí,protože jsem nechtěla ohrozit Silvra svým útěkem před obrem,určitě by si obr vzpomněl na tu pomstu a kdo ví,co by zase začal plánovat,podařilo se mi dostat do proudu na sever, kterým jsem se dostala do Normanovy říše…

 

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
1. Obr Ínemak s Normanem nekončí Nevím, proč jsem si vlastně myslela, že po tom všem, co se stal...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Déšť bubnoval na sklo okna, kapky stékaly v nepravidelných proudech a tvořily na skle chaotickou s...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
  Jestli bylo na světě místo, kde nikdy nepřestalo pršet, bylo to zrovna tohle město. Takové...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Motýlí dům I přes různé druhy exotických motýlů, měl nejraději své malinké černokřídlé ...
Pozvání na oslavu Když mě obr Ínemak přivedl do svého temného hradu v Temnovišti, ucítila jsem...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
V zajetí obra Jak to bylo dál s obrem Ínemakem Obr mě ve věži víc hlídal a snažil se zabránit ...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
Po tom,co Moranovi zemřela jeho královna Lucinda, se Moran v Temnovišti u obra dlouhou dobu neukázal,...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
  Mám malé řeznictví na obchodní ulici. Nahoře nad námi se tyčí mrakodrapy. Jedni mají bi...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
0